Szidi Tobias: Tam na půlmaratonu v Olomouci

Závody

Démon Jožo Ráž zpívá v povedeném hudebním opusu „rocker a hotel – to patří k sobě“…já pěji „svěrák a půlmaraton – to k sobě pasuje“. Krásné město, krásná trať, krásní lidé, nádherné výkony.

Do Olomóca vyrazila trojice běžců Honza, Ondra a Marek spolu s ultras Markétou a Terkou v sobotu ráno mašinou pana Jančury. Čtvrtá do party Míša trávila noc před závodem ve sklípku – evidentně dobrá příprava. Vzhledem k tomu, že vlak je značně alkoholický dopravní prostředek, mohli jsem jen závidět naším ultras, které okamžitě začaly získávat příjemný pocit podroušení – my jsme museli až do večerního startu zůstat silní.

Na Hané se skupinka rozrostla o další dvě ultras Terku(2) s Evou + se Svěrákem trénující francouzská akvizice, která vyrazila do Olomouce na blind, ale startovní číslo nakonec stihla odkoupit (a kvalitním časem také zazářit).

Po klidném obídku šli závodníci relaxovat před výkony, zatímco ultras duněly městem. Jakožto dobrý parťák, koupil jsem Ondrovi pořádnou dávku endiaronu (sypání od Honzy mu evidentně nesvědčí), aby pak v závodě běžel jako srnka a ne jako kap(k)ybara. Nevím dále, jakým způsobem trávili předzávodní napětí Sedláčkovi, my s Ondrou dobře si vědomi, že s půlmaratonem je nutné se mazlit, rozněžňovali jsme se poslechem a zpěvem příjemných fláků od Elánů, TEAM, Tublatanky, Janka Ledeckého, Lunetic a pochopitelně i starého medvěda Honzy Nědvěda.

I proto nám závod s trochu atypickým večerním startem perfetkně sedl. Honza proběhl cílem pohodlně v prvním stovce (nutno dodat, že elitní Keňany by první kilometr neuvisel – jejich prvních 1000m za 2.36!), Ondra se dostal hluboko pod hodinu čtyřicet, na kterou jsem si v průběhu závodu myslel chvíli i já, ovšem totální zkápání v poslední čtvrtině závodu mě stáhlo za hodinu čtyřicet. Úžasný debut lupla Míša, když dvě hodiny nechala daleko před sebou – bylo co slavit.

S famózními ultras, kteří nás hnali po trati, jsme pak slupli pěkných pár aperolů a kruh uzavřeli zpěvem Slavíků z Madridu od miláčka Waldy. Neděli jsme si pocukrovali příjemným brunchem a těšili se do zoo (jak pravil klasik: není nic lepšího než se zlískat v zoo). Zoo jsme ovšem absolvovali na dvě bandy, zatímco jsme si ještě s Ondrou skočili na dvě pivka k židovi, Honza dámám nakecal, že zoo bojkotujem a šel se s harémem producírovat sám.

To nám nezábránilo si pěkně s plzíňkou v ruce okouknout všechny ty hrošíky, opičky a mravenečníky. Škoda jen, že už v Olomouci nemají kontaktního pásovce. V hospodě u Svatého Kopečku pivko taky šmakovalo, ovšem totální orgie začaly na nádraží, kde jsme aktivně zapíjeli téměř dvouhodinové zpoždění mašiny – však se u Jančury v kupé také dlouho tak nezpívalo…vydařený víkend, příště snad jen více svěráckých dresů na trati!

Honza     1:22:13

Ondra     1:38:42

Marek     1:42:19

Míša       1:56:57

 

IMG_7043 IMG_6993IMG_6992 IMG_7053 IMG_7055 IMG_7056 IMG_7058 IMG_7060 IMG_7061 IMG_7073 IMG_7081

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *