Dvě tváře kbelské desítky

Závody

SK Svěrák po halových cochcárnách naplno zakousl své čelisti do nové sezony. Zúročit zimní přípravu jsme se rozhodli ve Kbelích na tamní desetikilometrové trati. Na start se postavilo osm běžců a běžkyň z naší stáje, bohužel ve výsledkové listině už jsme zabrali jen sedm položek, výsledné časy ale snesly hodně přísná měřítka.

Jen se dobře podívejte! Zde na prvním kilometru ještě usměvavý mávač, na třetím jsme pak mohli vidět zlomenou potácející se figuru kráčející potupně zpět směrem ke startovnímu prostoru.

s02_sedlo

Po rozboru zněl konečný verdikt naší interní jury v tom smyslu, že Honza je pěknej jetel, protože ač vybaven Garminy, vyděsil se pomalých mezičasů na špatně značených kilometrech. K hanbě šéftrenéra a tajemníka v jedné osobě nutno dodat, že temnou zkratku DNF nepřipsal ve výsledkové listině jen ke své maličkosti, ale i týmu SK Svěrák – Emil. Stejně jako v loni v Pečkách tak závod v soutěži družstev dokončil jen mančaft Pekelných satanů.

Když už jsme celou reportáž začali tragickými momenty, nesmíme opomenout ani Terku, která se nedostavila ani na ranní sraz, protože se špatně vyspinkala. Sice se vyhnula možnému trapasu na trati, ale společenstvo svěráku vnímalo tento signál od zastupující předsedkyně dost negativně. Nebýt Honzova lapsusu, jistě by si na těchto řádcích vysloužila více prostoru.

A teď konečně k samotnému závodu. Celá equipa včetně kustodů se tentokrát dokázala dostavit do startovního prostoru naprosto v pořádku a neopakovaly se tak povážlivé kiksy z loňské Kunratické. V předjarním slunci jsme si naopak stihli pěkně pookounět, rozklusat a sem tam, jako správné veselé kopy, trousit humorné poznámky.

V 11:30 zazněl startovní výstřel a i naše fialovo-šedé dresy se v moři 1700 závodníků vydaly kousat kilometry. Kromě Novýho Vojty neměl nikdo z nás s tratí žádné zkušenosti, všechno tedy bylo  překvapením. Kurz závodu, táhlá mírná stoupání, špatně značené kilometry i příjemný kilometrový seběh do cíle jsme si užívali poprvé (jak již bylo řečeno: ne všichni se s tím popasovali).

Cílovou pásku jsme pak protínali v časech, které zvonily jak zvony svatovítské katedrály. David držel prapor nejvýš s pěkným časem pod pětatřicet minut. Radek s Filipem doběhli v navlas stejném čase a ve Svěráku by nám tak mohla vzniknout dvojice slibující vyhrocené souboje, kterými jsme na Kamzochovi bavili publikum spolu s Mirasem. Novej Vojta se už přiblížil na dohled magické čtyřicetiminutové hranici. Já si pěkně utáhl osobáček skoro o dvě minuty a v rozhovoru v cílovém prostoru udělal menší svěrácké promo. Mára se jako první z rodu Měchurů dostal na desítce pod 45 minut a v Kobylisích se už tak jistě vypisuje soutěž na realizaci jeho sochy.

Největší uznání ale zaslouží naše děvčata, která opravdu ukázala zač je toho Svěrák! Valerie vyšvihla čas jak řemen (46:34) a Irena se také pěkně rozbalila (47:31). Jsme tedy velmi rádi, že nám v klubu vyrostly kvalitní běžkyně, které dokáží plně nahradit dříve suverénní Markétu (toho času v exilu).

Při odjezdu z Kbel se tak za našimi vozy vinula hmatatelná spokojenost a už se těšíme, kde zasvítíme příště! Ex post jsme se i dozvěděli, že tým Pekelných satanů ve složení Ondřej, Marek, Valerie se v nabité konkurenci vešel do první desítky, takže na první jarní klasice sukces jak blázen.

Ondřej

Výsledky: Jméno, čas (pořadí/pořadí v kategorii)

David, 34:43 (23./8.)

Radek, 38:10 (106./40.)

Filip, 38:10 (107./33.)

Vojta M., 40:23 (193./52.)

Ondřej, 41:08 (223./86.)

Marek, 44:36 (437./167.)

Valerie, 46:34 (596./23.)

Irena, 47:31 (669./26.)

Honza, DNF

Týmy

SK Svěrák – Pekelný satani (Ondřej, Marek Valerie), 2:13:21 (10.)

SK Svěrák – Emil (David, Honza, Radek), DNF

Kompletní výsledky zde

f07_valerie

f08_irena

f01_david

f02_radek

f03_filip

f04_vojta

f05_op

f06_marek

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *