Běchovice ve dvou – a proč ne

Závody

A byli jsme dva. Já a on.
A z něho se pak vyklubal Mára.
Byli jsme dva. Já a Mára.
A taky byly Běchovice.


Příprava se odehrávala separátně. Mára jel Kmotra a já zase Heroes III. Kmotr nepřekvapil: „Fando, odkdy nehraješ na fauly?“; Heroes III. nepřekvapily: „Capitol? 10 000“. Nazdar.

V 9:08 na Masárně. Plyš, Opencard, Horní Počernice a tak – nic pro slabší povahy.

Zázemí jako lusk, ale protahovačku jsme umístili do vnitrobloku, který určitě nebyl vyprodaný, takže nic pro Ekospol.

Před závodem jsme potřebovali nějaký to desetibojařský selfí. Změlíka jsme nenašli, Dvořka posloužil.

Závod ubíhal lehce jako odvolací lhůta. Na čtvrtým se Márovi přitížilo. Bájný táborský kamzík mu ale ukázal cestu a bylo to pod 47. Já jsem si srovnal nějaký resty s týpkem z Ústí a 37 jsem nechal kousek za zády.

A pak už ty vděčné chvilky, jeden Pavlišta smutní, že nešel pod 31, druhý se raduje, že říznul Podryho, sprcha hromadnější něž ve Valdicích, Slovanská lípa, Miras a rekonstrukce klubovny, jestli nějaký pivo. A pak už jen Anděl, vana, červený a tak;-)

Čtenáři – pohleď, kategorie se liší!

—————

Kategorie do 29:

Honza: 36:54; 7. v kategorii

Kategorie 30-34:

Mára: 46:55; 72. v kategorii

 

2015-09-27 10.48.04

2015-09-27 10.11.13

2015-09-27 10.58.15

Honza

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *