Po olomouckém půlmaratonu jsem na čtrnáct dní vysadil. Červenec jsem trávil na chatě, kde jsem jen seděl, čuměl, popíjel a stravoval se výhradně knedlíky a koblihami. Poměrně jednoznačná tečka za první půlkou sezony.
Na začátku té druhé jsem se na oblíbeném klání v Oboře Hvězda zjevil příjemně nakynutý, což v případě osmikilometrového závodu se dvěma strmými stoupáními Dvě kola při zdi nepředstavovalo ideální vyhlídky. Rozhodně jsem však nepodcenil teoretickou přípravu, kdy jsem při sledování Tour de France obdivoval postavu Chrise Frooma, který při výšce 186cm váží 67kg a do kopců doslova létá.
Teorie se ale s praxí překvapivě nesešla. Na start nás dorazilo poskrovnu: lehký Honza, lehounká Irena a dále pan Balvan a paní Balvanová, tedy Mirek a já. Počasí přálo, vedra vystřídala příjemná teplota a navíc nás po trati skrápěl osvěžující déšť. Ne všichni toho plně využili, resp. v praxi jsem poznal, že nemám do kopce Froomovy parametry.
Honza s Irenou, která v ženské kategorii absolvovala jedno kolo s odporným zalamovákem, své loňské časy o pár sekund skrouhli a v cíli z nich vyzařovala spokojenost. My s Mirkem jsme pak trochu mudrcovali, zda-li jsme se nemohli více kousnout.
Já jsem se od počátku držel hodně zkrátka s vědomím, že v půlce kola nepotáhnu do kopce pouze sebe, ale i tu koblihu na břiše. Ve finále jsem tedy obě kola absolvoval bez fatální krize, dokonce i dost sil mi zbylo na závěrečný kilometr. Čas však byl o 30 sekund horší než loni, alespoň byl pod hraničních čtyřicet minut.
Do cíle nás přišel podpořit novej Vojta a vzhledem k tomu, že závodíme za Svěrák a nikoli za Rychlé šípy, nemířili jsme po závodě do domovů, ale tradičně se odměnit za závodní muka směr Strahovský pivovar. A jak nás paradoxně běželo málo, v hospodě to byla silná účast, kdy si tuto příjemnou kratochvíli nenechaly ujít Terka, Markéta, Eliška a Míša – v případě popíjení nápojů na rozdíl od běhu naše forma nevykazuje výkyvy.
Tradičně se rozproudila vášnivá diskuze. Tentokrát kvůli Lucce, která je toho času mezi zraněnými, když si při pádu z kola o řidítka nepěkně pomlátila prsa – spor zda bolí víc rána do ženských prsou nebo mužkých koulí zůstal otevřený, ačkoli už jsme to pamalu s Terkou šli ven rozřešit.
Léto jsme zahájili perfektně, v červenci a srpnu se ještě určitě zkusíme vybičovat k dalším slušným výkonům v Kutné Hoře, Veltrubech a snad i jinde.
Marek
| Výsledky | čas | celkově | v kategorii |
| Honza | 0:31:08 | 10. / 169 | 6. / 64 |
| Mirek | 0:36:44 | 62. / 169 | 27. / 64 |
| Marek | 0:39:31 | 97. / 169 | 39. / 64 |
| Irena | 0:19:23 | 19. / 73 | 11. / 33 |