Slavnostní Vidrholec

Závody

Během května měl náš oddíl půlkulaté výročí, ale oslavy ustoupily důležitějším či radostnějším událostem. Proto padlo rozhodnutí připomenout si pět let od založení oddílu v Klánovicích na sabzáckém Běhu Vidrholcem. Tento libý podnik má své místo v naší historii, neboť jsme tam poprvé veřejně prezentovali dresy od Atexu.

Polovodič

Závody

Mára si jednou pěkně odmakal práci „nad papírem“ a naservíroval mi libovej pytláckej pouťák přímo na stříbrným podnose, což se nakonec ukázalo jako naprosto přesné přirovnání. Hlásil, že v rámci běhů Olympijského dne našel kulhavou srnu – na vítězství v satalickém klání tam loni na pětce stačil čas lehce nad 20 minut. A tato anomálie následně ovlivnila podobu celého zápolení i titulek tohoto příspěvku. 

Zápolení v Ladově kraji

Závody

Důležité závody v podobě všelijakých desítek a maratonů jsou za námi, a tak nazrál čas užívat si člověčinky v podobě nejroztodivnějších pouťáků. I mně otrnulo, a tak jsem začal pokukovat v termínovce po nějakém pěkném výběhu. Oko mi padlo na Mnichovickou běhnu, závod to nedaleko Prahy a zároveň dle propozic slibující hezkou atmosféru.

Maratonská odysea

Závody

Ten okamžik asi musí nastat v životě každého vytrvalostního běžce. Prostě si tak běháte a běháte a najednou vás napadne, že byste mohli zkusit, co že to obnáší ona královská trať. Klubově jsme se nádherně vyhecovali, takže jsme se premiérově přihlásili na maratonský závod já, Ježek a Mára. Přičemž nás jako maratonské novice doplnili na pražské trati i ostřílenější souputníci v podobě Sedla a Ireny.

Jeho revír nenarušuj. Skončíš druhý

Závody

Maratonská příprava dostoupila vrcholu. V úterý jsem si „užil“ kulminační trénink a pomalu se začalo zvolňovat. Abych ale neusnul na vavřínech a nevypadl ze závodního rytmu, naordinoval mi trenér o víkendu kratší rovinatý závod. Původně jsem koketoval s Ďábličákem, ale osud mě nakonec zavál domů na sever. Takže v době, kdy už Mára s Mírou vybíhali na trať, jsem ještě s rodinou v Black Horse vesele obědval. Vyhlédl jsem si proto Lázeňský běh v Lázních Toušeň, který začínal netradičně, ovšem pro mě ideálně, ve čtyři odpoledne.