Novoroční běhání mezi golfovými jamkami

Závody

Do nového roku vstoupil Svěrák s vervou sobě vlastní. Někteří v rámci přípravy na maraton (případně další či delší tratě) nastoupili tréninkové plány různých stupňů brutality, jiní se rozhodli neotálet a připsat si závodové účasti hned zkraje roku. Novoroční lampiónový běh v areálu golfového hřiště byl pro to ideální příležitostí.

Silvestrovský běh Jardy Štercla není žádná legrace

Závody

Tradiční tečku za kalendářním rokem obstarává ve svěrácké termínovce Silvestrovský běh Jardy Štercla. Oproti loňské klendře, jsme si letos mohli užít doslova jarní podmínky. Teploty se totiž pohybovaly okolo příjemných 10 stupňů nad nulou.

Na čtvrtý místo mi nesahej

Závody

Ten víkend jsem závodit neplánoval. Ale co naplat, když jste zrovna v Bystřanech a okolo Doubravky – tedy asi tak 500 metrů vzdušnou čarou – se běží kultovní kros, který svého času startoval Emil Zátopek a vyhrával tu třeba Stanislav Hoffman. 73. ročník Běhu kolem Doubravky, což je zalesněná dominanta nad Teplicemi, kde jsme se se Svěrákem v roce 2013 rozklusávali před drážďanským půlmaratonem, jsem se rozhodl vyzkoušet na vlastní kůži.

Ještě nepatříme do kunratického železa

Závody

Nepěkně se psaly a četly reporty z minulých ročníků Velké kunratické. Loni to byla Velká kunratická tragická bez jediného osobáku, jindy pak zase kunratická patálie s probahněnými ambicemi. Po letošním 84. ročníku legendárního pražského krosu si naopak můžeme říci, že na Hrádku si ještě umíme dupnout. Hned pět osobních maxim, v to se ani snad nedoufalo.

Zářivé i pohaslé světlušky v Prokopáku

Závody

Podzim je oblíbené období běžců. Trénink se většinou zpomalí do klusání, aby unavená těla zregenerovala před další sezonou, výlety do barevné přírody pak zpestřují nejrůznější krosové pouťáky. Seriál Prokopský nočník, který jsme spokojeně okusili už loni, nám ani v aktuálním vydání nemohl uniknout.

Zichovecká podzimní poetika v mlžném posvatebním oparu

Závody

„Svět pod hladinou moře ztich. A z hlubin mezi korály zvolna stoupá Karel Zich,“ recituje Xavier Baumaxa. Zich, ztich, stoupá. Zichovec, ticho, stoupání. To všechno tam bylo. Vyrazil jsem si prvního říjnového dne do Zichovce, malebné vísky někde mezi Louny a čímsi. Výjimečně jsem si nic neplánoval, za ničím se nepachtil a nic neočekával. Cílem výletu bylo vyčistit si hlavu po jedné krupské svatbě, nasát atmosféru probouzejícího se podzimu a v klidu se proběhnout.