Jako by nestačily problémy s náchylností k později narozeným. Teď se Svěrák zařadil po bok Koženého, Pitra a kluků z H-Systému. Nešlo o žádné povrchové šťouráníčko, ale o pořádný tunel, který jsme si pro jistotu prosvištěli nahoru, dolu a zase nahoru.
První říjnovou neděli se sprintersko-vrchařská sekce Svěráku zúčastnila závodu Běh tunelem, jehož název říká vše. Pověstný tunel pro pěší spojující Karlín s Žižkovem se pro potřeby závodu rozdělil kužely na dvě poloviny. V té levé (při pohledu z Karlína) se motali chodci a cyklisté, v té pravé pak lítali ti, kteří se prali s tratí o dotaci 303 metrů a s převýšením 28,89 metru.
Jelikož se v klubu přecijen věnujeme trochu jiným tratím než je třístovka do kopce, museli jsme si v závodě k medailím pomoci po svěrákovsku – s vlídným humorem, ale chladnokrevnou kalkulací. Se zkušeností nám vlastní jsme zanalyzovali nejslabší místo startovního pole, kde takzvaně „kouká bedýnka“, a výsledkem byly tři štafety, což při celkovém počtu čtyř štafet znamenalo, že bude nejmíň dvakrát cinkat;-) Když jsme zjistili, že nám do jedné štafety chybí třetí člen, zcela bez zábran jsme chytli za uši probíhajícího zajíce a nasměrovali ho do tunelu.
Štafety se běžely systémem nahoru-dolu-nahoru, a to sólo – jedna štafeta po druhé. Abychom zamaskovali naše drsné povahy a zmátli soupeře, obdařili jsme štafety jmény, která pohladí po duši – Honza, Zdenda a Kuky. A právě Zdeněk pak všechny nemilosrdně přejel. Kuky docválal jako druhý a jen čtyři vteřiny rozhodly o tom, že jsme nezaplnili bednu kompletně. Systém ve štafetách jsme nastavili tak, že nahoru vždy běželi kluci a dolů holka, jen u Honzy jsme museli poslat dívku i nahoru, protože se mužského materiálu nedostávalo.
Tříkilo pěkně zabolelo a nahoře jsme vykašlávali plíce. Ale co, hlavně, že jsme vyhráli. Závěrečný ceremoniál byla taková menší one-man-show, kterou jsme měli pořešenou i mediálně, do Běhej psal novej Vojta, kterej tam jako byl, jestli mi rozumíš.
Ověšeni cenami jsem pak strávili pár milých chvilek v přilehlé burgrárně a plánovali, co zase zrežírujem příště.
1. místo: Zdenda (Honza, Terka, novej Vojta), 2:47,5
2. místo: Kuky (Mára, Lucka, zajíc): 2:55,4
4. místo: Honza (Vojta, Markéta, Valerie): 3:03,75
H.