Už podruhé jsem přes interní apel zůstal letos stát na startovní čáře v šedivo-fialovém trikotu sám. Podnik s názvem 3 km na Pecích pro mě byl náhradou za kros v Nové Pace, kam jsem se nakonec nevypravil, neboť je to prostě fakt daleko a trmácet se dvě hodiny tam a dvě zpátky se mi samotnému opravdu nechtělo.

Šlo o první ročník, což v kombinaci se zcela strohými propozicemi znamenalo, že nebylo nad čím špekulovat. Navíc je to trojka, takže na tom ani není moc co vymýšlet, prostě to chce napálit.

Pohodlně jsem se tramvají č. 9 dostal až na místo startu, které se nacházelo v areálu dětského dopravního hřiště. Pohled na závodní kancelář mě utvrdil v mých představách – nachomýtl jsem se k opravdu komorní běžecké záležitosti. Pár běžeckých seniorů vydávajících tradiční (a ve Svěráku pro svoji nepraktičnost ne moc oblíbená) hadrová čísla s provázky, navíc v dětské verzi, dopolední slunce a šlágry Country rádia – to vše vyvolalo atmosféru zcela protikladnou k masovým akcím a nutno říct, bylo to příjemné.

Na startu nás bylo všeho všudy 17, včetně žen. Přesto jsem zaznamenal dva borce, kteří vypadali, že jsou schopni mi příjemnou náladu pokazit. Po startu mi skutečně oba dva o trochu utekli, ale druhý borec přepálil a už na nějaké pětistovce jsem ho předbíhal. Pak jsem se držel konstantně za budoucím vítězem a nakonec za ním doběhl nějakých dvacet vteřin. Trať byla vedená po asfaltu a lehce zvlněná, ani to nebyla celá trojka, hodinky mi ukázaly 2,66 km.

Když jsem se v prostorách dopravního hřiště trochu vydýchal, zašel jsem si pro pivo a párek, které za symbolické startovné dostal každý účastník. V prostorách vpravdě pro pití piva netypických jsem pak na pozadí dopravních značek a přímo ve cvičné autobusové zastávce sledoval, jak do cíle dobíhají další závodníci. Velmi zajímavý byl souboj posledních dvou borců, kdy sice postarší muž s mocným panděrem v modrém dresu a atletických šortkách finišoval ze všech sil, svého soupeře ale těsně nedal. Hned po doběhu pak velmi lamentoval a vyslal směrem k jednomu z běžců proklatě hluboké zamyšlení: „Víš, koho jedinýho já už teď porážím? (dramatická pauza) Krejsu…“ Pokýval jsem hlavou a pomalu jsem se už šteloval do prostoru stupňů vítězů. Ty byly – jako všechno ten den – jako pro trpaslíky, takže nebylo možné na nich ve třech lidech stát, pouze vyznačovaly, jak za nimi stojící běžci dopadli.

Když začali vyhlašovat kategorii juniorů, říkal jsem si, koho asi budou vyvolávat, protože mnoho běžců v juniorském věku na trati nebylo. A pak se stal malý zázrak – prý jsem junior, a tedy kategorii vyhrávám, protože jediný běžec, co mě porazil, byl podle měřítka pořadatelů v 37 letech „už“ muž. Druhý junior v pořadí byl dokonce ročník 1983. Zřejmě tedy stanovili laťku tak, že kdo byl pod 35, běžel za juniory. Tento svérázný výklad závodních kategorií mi udělal radost hned dvojnásobnou, jednak jsem se cítil o trochu mladší a jednak jsem bral v kategorii symbolické zlato vyvážené štanglí salámu, reflexním páskem a takovým tím klasickým bavlněným trikem, co z něj bude pyžamo.

Po vyhlášení jsem zapředl řeč s Karlou Mališovou, kterou možná trochu krutě častujeme přezdívkou „hekající bába“. Pravda je, že heká, co se ale týče druhé části oslovení, tam jsem musel trochu stydlivě kropit zrak, když mi ve velmi srdečném rozhovoru připomněla, co má za sebou, a jakou kondici ve svém věku stále má: Já: „Tak jsem vyhrál juniory, to je ve 30 docela vtipný, ne?“ Ona: „To jo, mají to nějaký pomotaný. Kdybys běžel za chlapy, tak bys vyhrál?“ Já: „Ne, byl bych druhej, ten první byl fakt dobrej.“ Ona: „Já ho znám, ten umí desítku za 33.“ Já: „Vypadal na to, já mám 36, to je o řád jinde.“ Ona: „Jojo, taky jsem běhala za 36.“ Já: Cítím se trapně. (pozn.: osobní rekord Karly Mališové je 34:59!). Pak už jsme jen tak klábosili, v paměti jí utkvívají naše svěrácké ženy, které se okolo ní – tedy některé – výkonností motají.

Příjemně načaté dopoledne jsem si pak prodloužil líbeznou procházkou přes Žižkov a Vinohrady až na Smíchov, osvěžoval jsem se poctivě pivem, které jsem většinou konzumoval na stojáka před výčepy v záři červnového slunce.

Honza

Výsledky:

Honza: 9:18; celkově 2./17, v kategorii 1./3