Atletika (a sport obecně) je atraktivní hlavně kvůli rozličným příběhům. Každý závod nějaké přinese, ovšem to, co přineslo letošní vydání Běhu o únětickou 10 reprezentantům Svěráku, by pomalu vydalo na pěknou novelu. Tak aspoň stručně…

Začněme u Honzy, který zinscenoval opravdu parádní komedii. Jak je jeho dobrým zvykem, nastudoval si den dopředu startovní listinu (která byla letos mimořádně početná a kvalitní) a samozřejmě neopomněl detailně projít i záludnosti trati. Jenže, co mu to bylo platné. Jeho útrapy začaly už ráno, když mu málem nebylo dopřáno stihnout start. Ale tu pravou řachandu předvedl až na trati. Nic mu totiž nebyla platná forma, opakovaná účast na závodě ani studium z předešlého dne. Jako správný jantar se nechal strhnout závodníky před sebou a na místo toho, aby prodal své zkušenosti s únětickou tratí, nesmyslně zabloudil. Stejný počin se „povedl“ i Davidovi, takže dva naši nejnadějnější závodníci se odepsali, protože se jim tentokrát takzvaně nesešla hlava.

Naštěstí nám vše vynahradila Irena, která si z tratí poradila naprosto s přehledem a v kopcích vyválčila krásné druhé místo. Díky ní jsme se tak i letos mohli vrátit domů s medailí. Já jsem se tentokrát celým závodem nádherně protrápil, prostě mi opravdu nechutnalo. Ať už za nelibé pocity mohlo nachlazení či parádní překopání prvních kilometrů, v cíli jsem nevěděl, zda mám být překvapen více z toho, že jsem se zlepšil o více než minutu oproti loňsku, nebo z toho, že jsem doběhl mezi prvními. Do sbírky jsem si pak mohl přidat další nepopulární bramboru, letos už ani nevím kolikátou.

Markéta si pak doběhla pro solidní páté místo v kategorii. Nástrahy propitého týdne úspěšně překonal Mára, který svůj čas stlačil pod 32 minut. Vít si naopak s tratí letos moc nepotykal a do cíle doslova došel se zlomeným výrazem.

Díky Honzovi a Davidovi jsme pak měli o zábavu postaráno. Šprýmy na jejich účet šly pěkně od ruky a s přibývajícím množstvím vypitého piva jsme byli stále vtipnější. Obě zbloudilé duše se pak ještě nechaly trapně vyškrtnout z výsledkové listiny (je ovšem zajímavé, že se ale ve výsledcích loňské kunratické stále skví Honzův výstavní čas, který ve skutečnosti zaběhl Janys Hlaváč). Zcela nezaslouženě navíc dostali od pořadatelů cenu útěchy v podobě demižónu piva.

Doslova plnými doušky jsme si užili probíhajícího babího léta, když jsme pak zakoupili piva a z pivovaru se přemístili dopít na blízkou louku. Lehce podroušení jsme se po západu slunce přesunuli na vlak do Roztok (s tradiční zastávkou na jedno u Zvířátek). Běhu i společenského veselí jsme si tak v Úněticíc opět užili do sytosti.

Výsledky: Běh o Únětickou 10 (kompletní zde)

Svěrák/Svěračka	Čas	Celkově/v kategorii
Ondřej	27:37.56	7./4.
Sedlo	28:14.02	DSQ
David	28:32.64	DSQ
Marek	31:56.65	52./27.
Irena	32:11.55	56./2.
Vít	32:30.72	62./31.
Markéta	33:21.78	74./5.