Nabíhání kilometrů v zimě, kdy se běhání v pracovním týdnu pro většinu z nás odehrává v nepřejícné tmě, nepatří k těm nejoblíbenějším běžeckým kratochvílím. Proto jsem si už druhý rok po sobě naordinoval jako zpestření sérii zimních závodů WinterRUN. Závody dlouhé 4 km, resp. 8 km a pořádané postupně v Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Olomouci a konečně v Praze jsou příjemnou alternativou sobotního tréninku. V cíli se na požádání do čaje přilévá tuzemák a všeobecně je celá atmosféra ještě na hraně masovky, takže ideál.

Minulý rok na osmikilometrové distanci jsem ve své kategorii skončil celkově pátý a při studování výsledků mě uhodilo do nosu, že na čtyřkilometrové trati víceméně stačilo jen doběhnout závod ve čtyřech městech a člověk by bral první místo. Takováto šance přichází jednou za život, pomyslel jsem si a statečně jsem se přihlásil do letošního ročníku pouze na čtyřkilometrovou distanci. Běžecké tripy miluju, tady se prostě nemělo co pokazit!

Prvním varovným signálem mi měl být už fakt, že starty obou závodů na kratší a delší distanci byly rozděleny a kdo chtěl, v pohodě stihnul oba. „Čtyřku“ tak někdo bral jako rozklus na hlavní závod, v cíli to nepřehnal s rumem a zasvítil pak na „osmičce“. Oproti minulému roku tak i kratší trať nalákala daleko lepší borce než já. Přesto jsem Hradec umístěním nerozběhl špatně, a když jsem v Ostravě (po vynechání Brna) zasvítil mým zatím nejlepším osmým místem, trochu jsem si i na bednu pořád věřil.

Leč celá matematika WinterRUNU je trochu složitější – ze šesti závodů se počítají jen čtyři nejlepší a celkový vítěz tak může klidně neběžet výše zmíněné závody a stačí mu jen zbytek. Vyrovnanými výkony v Českých Budějovicích a Olomouci jsem si nepohoršil, ale ani nepolepšil. Sice jsem v průběžné tabulce byl do třetího místa, ale konkurenti čekající na poslední čtvrtý závod by museli zkapat jak tydýti, aby za umístění dostali málo bodů a nedostali se přede mně.

Takže i přes heroický výkon v Praze na Ladronce, kde jsem poprvé od července 2017 běžel v závodním tempu pod 4.00 min/km, jsem skončil celkově stejně jako před rokem na pátém místě. Alespoň je v roce 2020 co zlepšovat, každopádně pěkné běžecké soboty s přítelkyní byly moc fajn. 😉 A třeba se mi podaří i přesvědčit nějakého Svěráka/Svěračku k účasti, naši top běžci by měli zlato jisté…

Novej Vojta