Běh o únětickou 10 patří k závodům, kam se Svěrák rád a pravidelně vrací. Je to taky jeden z těch podniků, kde si libujeme nejen po stránce běžecké ale taktéž (nebo snad hlavně?) společenské. I letos na podzim jsme učinili každoroční tradici za dost. A stejně jako vloni i tentokrát nám počasí připravilo ideální podmínky pro oblíbené podzimní radovánky.
Znáte film „Moucha“ s Jeffem Goldblumem? To je takové to svěží dílko, kdy se DNA šíleného vědce nedopatřením smíchá s DNA hmyzu a z něj se stane strašně silný a nebezpečný monstrum… Ano, přesně takto jsme si zabzučeli na letošních Běchovicích.
Komu by se chtělo v neděli ráno vyspávat do dvanácti, když může vstávat v půl pátý? Zaběhnout si Gelita Trail Marathon v Heidelbergu, s převýšením kilometr a půl. Náležitě si užít krásné výhledy po okolí, poklábosit si s židem a k tomu si dát pár piv.
Poslední letní den zastihl náš oddíl v hnízdě babičáků poblíž Říčan, kam se pravidelně jezdíme účastnit trailového čtvrtmaratonu. Bývá to jeden z nejhezčích závodů sezóny a ani letošní ročník nebyl výjimkou.
V sobotu 8. září jsme po ranní petřínské vrchařině vyslali další, taktéž skromnou výpravu na druhý pražský mítink v témž dni – známý moloch Birell Grand Prix.
Běh na Petřínskou rozhlednu se objevuje v našem závodním kalendáři relativně pravidelně. Zároveň se zde ale v našich barvách schází obvykle relativně málo účastníků. Sice na Újezd vede tramvaj, ale brzký start v kombinaci s tím, že se jedná o běh do vrchu, svěráky moc netáhne.
Můj poslední závodní týden tak trochu kopíroval bájného televizního běžce Ondru Veseckého – ze dna jsem se drápal nahoru.
Srpnový běžecký meeting ve Veltrubech se řadí k povinným svěráckým destinacím. Podnik nabízí na výběr desítku a čtyřku a hlavně krásnou atmosféru podtrženou kvalitním zázemím, koncertem a v neposlední řadě bohatými cenami, které jsme už tolikrát vybrakovali.
Ještě nikdy za dobu existence Svěráku se nestalo, aby naše dresy v srpnu chyběly na Dačického 12. Loni nás stříbrně reprezentovala manželská dvojice Vojta s Val. Na letošní jubilejní desátý ročník jsme s Ondrou a Sedlem vyrazili s cílem stejně jako v roce 2016 opanovat kategorii týmů.
Zkoumání a překonávání hranic. Testování, co v dřívějších letech absolutně nesportovní tělo vydrží, i když to někdy znamená jít přes práh, co je na sportu příjemné – ale nedá se, tohle mě na běhu baví nejvíc.