Zichovecká podzimní poetika v mlžném posvatebním oparu„Svět pod hladinou moře ztich. A z hlubin mezi korály zvolna stoupá Karel Zich,“ recituje Xavier Baumaxa. Zich, ztich, stoupá. Zichovec, ticho, stoupání. To všechno tam bylo. Vyrazil jsem si prvního říjnového dne do Zichovce, malebné vísky někde mezi Louny a čímsi. Výjimečně jsem si nic neplánoval, za ničím se …
