Ráno si s sebou zabalíš svěrácký dres, trenky, závodní boty a nesmíš opomenout skleničku na víno: ano, jede se do Peček. Tradiční druhá jarní silniční desítka sice stejně jako minulý týden Kbely pozlobila nějakým tím větrem, ale v cíli vládla velká spokojenost.

Ranní vlak z Masárny vezl kvanta běžců, a především i početnou svěráckou výpravu. Ne všichni se na samotný závod těšili stejně. Mě trošku bolelo bříško, protože páteční oběd v podobě pštrosího vejce rozhodně nebudil pocit, že bych měl být v závodě rychlý jako opeřenec.

Po vyzvednutí čísel jsme měli kvanta času na okounění. V klidu jsme si udělali procházku na první kilometr, pozdravili silnou sestavu spřátelených Slávistů a Honza s Ondrou spřádali plány na osobáky i souboj s konkurenční stájí RBZ. Irena si pak užívala přízeň pana Vrány, se kterým dělala vodiče na čas 1 hodina.

Pak už nebyl čas na hrdinství, zkontroloval jsem, že sklenička na pozávodní žně je na svém místě, poctivě se rozklusal v parku a zařadil se na start. Před výstřelem nás s Markétou pobavil kolega vedle nás, který si stěžoval, že v pátek slavil padesátiny a těch rumů měl přeci jen vypít méně…nakonec jsem ho v závěru udolal.

Startovní výstřel, směr Ratenice a Cerhenice, otočka o 180 a zpátky do Peček: nic složitého. Rozběhl jsem na čas k 43 minutám a doufal, že stejně jako loni mi do druhé půlky zbude spoustu sil na zrychlení a pokusím se atakovat osobák (42:44). Ač jsem druhou půlku nezakápl jako drtivá většina startovního pole (ze svěráků už jen Ondra jakž takž udržel nasazenou laťku i ve druhé pětce) a lupnul pěkných pár běžců, osobáku jsem kolem osmého kilometru musel zamávat. Druhý nejlepší čas mě však za cílem potěšil.

Mnohem víc mě však dostal předseda: Honza konečně na x-tý pokus prolomil na desítce hranici 36 minut – tělo zvítězilo nad hlavou. Ondra si po druhé za sebou utáhl osobák o pěkných pár sekund. A jejich minisouboj s RBZ skončil kladnou nulou, když Honza za svým sokem zaostal o nuznou 1 sekundu a naopak Ondra konkurenta o sekundu „smáznul“. Zbylé svěrácké srovnatelné ukazatele Vojta a Markéta již svým soupeřům nadělovali více.

Nej výkon z nás podal David, čas pod 34 minut a jen pár sekund od osobáku. Novej Vojta si spravil apetit po Kbelích a tentokrát mu už 40minutová hranice neodolala. Jediná trošku mrzutější v cíli (než jsme ji srovnali vínkem) skončila Markéta, kterou celou druhou půlku hekovala hekající bába, což ti na pohodě nepřidá. Irena zvládla svou roli perfektně a pomohla spoustě běžcům k jejich vysněné hodině a navíc si mohla užívat i krákání Sáry.

Rychle se opláchnout naběhnout na stánek s vínem, to je specialita Peček a slavit bylo co. Pěkně jsme se uvelebili po svěrácku na dětském hřišti, posmutněli jsme jen na okamžik, když jsme zjistili, že v týmech výkony stačily na bramboru, nikoli na bednu jako minulý týden. Na druhou stranu v Pečkách je holt vyšší konkurence.

A najednou zmizela první láhev, pak druhá třetí…nějaká ta cesta zpátky vlakem a šokujícně seš velmi brzy (před sedmou) v posteli…to se v sobotu normálně neděje. Za tři týdny naše masivní výprava pojede dobýt Berlín. Dosavadní výkony slibují další utahování osobáků. Běhu zdar!

Marek

Výsledky: Pečecká desítka, 10 km (kompletní zde)

Svěrák	Čistý čas	Pořadí v cíli/ v kategorii
David	33:51	21./9.
Honza	35:53 PB	60./44.
Ondra	38:38 PB	137./83.
Novej Vojta	39:46	175./108.
Marek	43:23	325./175.
Markéta	44:20	373./23.
Irena (vodička na 1:00)	59:00	863./88.

Výsledky: Pečecká desítka, soutěž týmů 4 x 10 km

Tým	Sestava	Čas	Pořadí
SK Svěrák 1	David Honza Ondra Markéta	2:32:56	4.