Veltruby jsou malebná ves ležící v okrese Kolín. K jejím chloubám patří novobarokní kostel Nanebevzetí Panny Marie, výklenková kaple, a také letní lehkoatletický závod v běhu na 4 a 10 kilometrů, který se letos proměnil v takové malé svěrácké hody.

Z ústředí Svěráku v Praze se tentokrát vypravila o poznání početnější sestava, než tomu bylo minulý týden v případě výjezdu do Kutné hory. Zklamala jen dámská sekce, ze které se závodu zúčastnila pouze Markéta, což nám neumožnilo optimálně obsadit všechny vypsané kategorie. Nicméně i tak právě taktika v nasazování závodníků do jednotlivých kategorií nakonec vynesla Svěrák na výsluní. Na čtyřku jsme se rozhodli vypustit Vojtěcha, Víta, Ondru a Markétu, na desítku Honzu, Radka, Marka, novýho Vojtu a taky polosvěráka Kubu. Fandila Valerie, Jani a Markovo svěráčci. Tak trochu pod patronací Svěráku závodil ještě zbytek klanu Hodboďů (bratr, matka i otec).

Počasí sice nepříjemně překvapilo vlezavým chladem a přeháňkami, nicméně rovinatá trať s dobrým povrchem i tak slibovala solidní časy, což se také naplnilo. Sympatický břichatý hejtman kraje ve stylové kožené bundě výstřelem z bambitky odstartoval závod a zápolení mohlo začít. Konkurence na kratší trati (3,7 km) podle očekávání nebyla vysoká, a tak jako první cílem proběhl Vojtěch v čase 13:06, kterého ale celou dobu sviňským krokem hnal Vít (13:25). Jako celkově pátý pak finišoval Ondřej (14:32). Ženskou kategorii zase suverénně opanovala Markéta slušným časem 15:10.

Zatímco běžci na kratší distanci už v cíli spokojeně zakusovali démonicky paprikové klobásy a hasili žízeň postřižinským, na trati hlavního závodu se zrovna lámal chleba. Celkově druhý nakonec doběhl Bodi v čase 34:45, a to navzdory tomu, že jej cestou potkal nepříjemný incident s Ketnerovic (prý) psem, který mu v závěrečném účtování jistě sebral dobrou čtvrminutu. Do první desítky se vešli i Honza (37:20) s Radkem v parádním osobáku 38:21, a potvrdili tak vzestupnou tendenci své formy. Na podzim od nich jistě můžeme očekávat další skvělé výkony. Hezký osobák (42:43) zaznamenal také nový Vojta, byť se po doběhu zdál trochu nespokojen. Zhruba v čase 55:00 pak projel cílem Mára, poněkud překvapivě sanitkou. Tomu cestou krapet natekla noha, a tak si rozumně zastavil na cigárko u jednoho z pořadatelů. Ten prý pak nedal jinak, než že Markovi přivolá odvoz do cíle. S tím, že se bude jednat o sanitku, Marek asi zrovna nepočítal.

Poté jsme již mohli odpočívat u piva (svěráčci u limo) a spokojeně vyčkávat na vyhlašování vítězů. Diplomy, trofeje, hrníčky, propisky, omalovánky, piva a sekt – všecko bylo, napásli jsme se pěkně. Vyhrané šampíčko sice nedočkavá Markéta stylově cinkla ještě na návsi pěkně o zem, nicméně lahváče a ostatní nově nabyté hmotné statky jsme v pořádku dovezli domů. Všem nám učarovala příjemná selská atmosféra závodu. Zejména je třeba ocenit úsilí domácích, kteří svým chvályhodným úsilím přispívali k perfektní organizaci závodu a připravili tak nám účastníkům velmi příjemné dopoledne. Snad se nám také někdy podaří uspořádat podobný podnik.

„Svěrák doprdele? To jsem ještě neslyšel,“ poznamenal jeden místní strýc po vyhlašování výsledků. Snad si již zvyká…

 Svěráci si libují

Vítězný tanec na bedně