Jednou z přehršle architektonických atrakcí, kterou Pražanům skýtá Jižní Město, je Hostivařská přehrada. Lokalita uchvacuje kontrastem divoké panenské přírody a monumentální přehrady, oslavující triumf člověka nad živly. Vyznění této disharmonie ještě umocňuje zasazení do kulis malebné panelové výstavby, o které se budou jednou naše děti učit stejně tak, jako jsme se my učili o Baťových domcích. Pro Svěrák je však zmíněné vodní dílo spojeno hlavně se závodem O Hostivařského kamzíka.

Svěrácký advent se tradičně nese ve znamení kamzocha a nejinak tomu bylo i letos. Počasí bylo neobvykle teplé, což přivábilo na start velký počet běžců. I naše účast byla celkem hojná. Kamzoch je závod, který je založen na dramatické vrchařině o délce přes čtyři kilometry, zakončené závěrečnou rychlou patnáctistovkou podél přehrady. Vlastně tak trochu prodloužená Kunratická – tedy nic příjemného. Po doběhu si nikdo zrovna nemlaskal a krom Ondřeje a debutující Valerie se nikdo meziročně nezlepšil. Kamzoch nás prostě roznesl na kopytech.

První doběhl šéftrenér Jan. Potvrdil tak, že i po nervydrásající obhajobě trenérského postu na valné hromadě před zpupnou Eliškou, která slibovala volnější režim a nové tréninkové metody, má stále právo všecky peskovat. Po něm dosáhl cíle chcípák (Vojta). Zakrátko pak i dvojice Ondřej a Miras, která se na kamzochovi vždy špičkuje a přetahuje. Jejich rivalita je divácky atraktivní podobně jako třeba ta mezi Barcelonou a Realem Madrid, nebo Opatovem a Hájema. Tentokrát vyčuraný Miras zvolil strategii v poslední době poctivě trénujícího Ondřeje si pohlídat a vozit se za nim, na závěrečný rovince ho ale vosolit nedokázal. Pak doběhl trojblok Markéta, Mára a Valerie, která finišovala v těsném sledu v uvedeném pořadí. Vzápětí proběhly cílem i Lucie a Teruna, obě se smyslným úsměvem na rtech. Byť svěrácké časy nebyly excelentní, nebyla to ostuda. Všichni si libovali, že se mohli tak krásně provětrat na stráních a pastvinách nad přehradou a velebili Jižní město. Ještě že taková místa pořád existují!

Závod byl tradičně velmi silně obsazen, a tak Svěrák z atletického hlediska prostě těžko mohl vyniknout. Ovšem náš cíl byl uplně jiný. Zaměřili jsme se především na správné pokrytí čísel v tombole. A co jsme ve ztížených podmínkách daných velkou (nejspíš rekordní) účastí předvedli? Na to asi běžecká veřejnost jen tak nezapomene. Kromě nemožných smolařů Ondřeje a Vojty žádný Svěrák neodešel s prázdnou. Skleničky, fusekle, plnící pera, a i slušivé rukavice se nám doslova štosovaly v klubovém vaku. A to jsme ještě málem schramstli výhru slávisty Ježka, který odešel ještě před vyhlašováním!

S ceklkovým průběhem akce tedy můžeme být spokojeni a nezbývá než doufat, že za rok se všichni zase ve zdraví sejdeme a podojíme tombolu stejně jako letos. Skleničky z letoška už nejspíš budou rozflákaný a na fuseklích se vytvoří oka.

 

závodník	čas	pořadí celkové	pořadí v kategorii
Honza	22:10	25	11
Vojta	23:53	46	21
Ondra	25:02	58	24
Miras	25:24	69	26
Markéta	28:32	89	7
Marek	28:39	92	39
Valerie	28:43	93	8
Lucka	29:14	95	9
Terka	30:34	101	12

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=VOsnGx44F0o]