Minulý týden jsme při kbelské desítce pěkně zasvítili. Na druhé tradiční silniční desítce v Pečkách borci ve svěráckém dresu přímo zářili – na začátku sezony jsme krásně hladoví.

Na závod cestovat vlakem je to nejlepší. Ovšem tentokrát to bylo skoro až konfliktní, když pan Sedláček zapomněl Markétě vzít nový dres. Naštěstí se podařilo zalarmovat Míšu, která ze Smíchova pádila směr Hostivař předat trikot Ježourovi, který nesmyslně upřednostnil před Českými drahami automobil. Paradoxně to tedy přišlo vhod a Markéta na trati nevypadala jako tatrman.

Obavy jsme měli trochu z počasí, resp. deště a větru, ale podmínky byly nakonec ideální, což jsme v boji s tratí všichni perfektně zúročili. Jediná výtka k organizátorům je ohledně řazení na startu, kdy při tisícovce běžců by neškodilo označit koridory s plánovanými časy. Takhle se dopředu samozřejmě nacpali experti, kteří se bavili, jestli to dají pod hodinu a první dvě zatáčky po startu to pak byla slušná korida. Chudák Radko Hodboďů hned po třista metrech chytal zajíce a nepěkně si sedřel dlaň.

Po výběhu z Peček směr Ratenice, Cerhenice, otočka o 180 a zpět se už děly velké věci. Pro srovnání: vítěz ze Kbel běžel 31:31, v Pečkách se hned sedm borců vysypalo pod 31 minut (z toho první dva Keňani pod 30), z Čechů pak třetí Víťa Pavlišta dupal za 30:03!

Výrazně jsme si zlepšili své časy také my. Ježour (opět vyzrále takticky startoval ze zadních pozic a následně předbíhal 800 lidí) sundal z kbelského času skoro 40 sekund – svěrácký dres v kombinaci se slávistickými trenkami mu neskutčně svědčí, rychleji na silnici naposled běžel před osmi lety.

Sedlo ač poctivě poslední dva měsíce dřel, opět před startem v hlavě zabalil útok na osobák a myslel si na čas k 37 minutám. Zjevně pro něj ideální taktika běžet tzv. „bez hlavy“ a nakonec skvělý čas jen tři sekundy od osobáku.

Irena s Markétou asfalt trhaly jako pravé sbíječky a obě řádně skrouhly svá osobní maxima – škoda jen, že na půlmaraton se chysá teď jen Irča, v Berlíně to slibuje velký výkon. Šéftrenér do toho praštil na šestém kilometru při stoupání, zrychlení se podařilo udržet a po kbelských mukách hlásí do Kobylis čas pod 43 minut – lokálně výraznější sportovec je již jen skvělý lyžař, basketbalista a tenista Václav Klaus.

Perfektní časy stačily následně čtveřici Irena, Ježour, Honza a Marek pod hlavičkou týmu „Kladivo“ v týmovém klání při značné konkurenci na velmi slušné deváté místo.

Velkou spokojenost v cíli jsme rychle spláchli jedním pivínkem a posléze jsme se jali brutálně znásilnit stánek prodávající vynikají rýňáček z mělnických plání. Slavit bylo co a žízeň byla velká. Cesta vlakem zpátky již byla silně ovíněná, proto jsme z nádraží zamířili do Dlouhé zdlábnout nějakou tu kvalitní uzeninu, což nám za odměnu vyneslo foto přímo s olympijskou vítězkou – je dobré vědět, že i profíci si zpěstřují trénink klobásou. Den jsme pak s panem Sedláčkem zakončili kdesi ve vinárně na Letné, artikulovalo se již těžce…hlavně ať forma vydrží do jarních půlmaratonů!

Výsledky:

Ježour 35:17 (@3:32), celkově 56. z 970, v kategorii 42. z 378

Sedlo 36:17 (@3:38), celkově 69. z 970, v kategorii 48. z 378

Marek 42:44  (@4:18) PB, celkově 290. z 970, v kategorii 165. z 378

Irena 43:21 (@4:21) PB, celkově 322. z 970, v kategorii 20. z 116

Markéta 43:43 (@4:24) PB, celkově 344. z 970, v kategorii 22. z 116