Proč to neříct hned ze začátku – ne vždy ty závody „chutnají“. Pivečko po nich, to jo, ale ta hlava a nohy se prostě někdy nesejdou. Jako třeba na třiadvacátém ročníku netradičnějšího závodu dvojic na 10 km v pražské Hostivaři, kdy se běžci střídají po 1 km. Své o tom vědí Ježek s Ondrou, kteří po klepci z minulého ročníku ten letošní radši vynechali a nechali mě s Honzou barvy Svěráku hájit samotné.

„Hostivařské kiláky“ pořádané na konci srpna tu a tam nalákají domácí běžeckou špičku – minule třeba Vítka Pavlištu, letos pak Jakuba Holušu, který se při nekonání závodu na 1500 metrů na Diamantové lize den předtím rozhodl zasoutěžit tady a hájit barvy Billy ČR, svěráckého nejoblíbenějšího supermarketu. Z Dukly je to určitě rozumný přestup a správná volba.

První místo bylo tedy v nedohlednu, bedna ale zůstávala hratelná. I když slunce už parádně hřálo, okruh byl takřka v celý lese a v deset ráno se zdálo, že se to dá ještě snést. Já byl po celodenní sobotní túře trochu mrtvej, ale Sedlo byl po sobotním prvenství namlsanej, a tak mě radši postavil na start jako prvního, aby stahoval moji ztrátu.

Není moc o čem psát – kmitající Holuša mi nadělil kolo tuším na mém třetím kilometru (5.), a byť si stěžoval, že mu to dneska moc nejde, postupné zrychlování a kiláky po 2.52, 2.51, 2.51, 2.47 a 2.36 (!) naznačovaly trochu něco jiného. Sedlo si tempo udržel mezi 3.15–3.18, já po prvním napáleném za 3.30 pak lupal kiláky okolo 3.40 min./km.

Suma sumárum – ok trénink, ale únava byla znát u obou + meziroční zhoršení jak časové, tak místní – 6. místo v silnější konkurenci je tak nějak v pořádku, ale vždy může být lépe. Na vyhlášení výsledků jsme nepočkali – jestli tedy Kuba poděkoval novému sponzorovi a třeba naznačil jeho novou lední akvizici, jsme se nedozvěděli. Naopak jsme si potvrdili, že v Lokále Nad Stromovkou je Plzeň a svíčková s pěti (!) knedlíky pořád super. Rychle odběhnout a rychle na pívo – jó, tak to máme ve Svěráku rádi…

 

Výsledky

 

Novej Vojta