Výlety na berlínský půlmaraton má Svěrák ve velké oblibě. Tradičně dáváme přednost právě této akci před pražským konkurentem, který se koná ve stejném termínu. Kromě rychlé a pěkné trati nalákaly už čtvrtým rokem po sobě naše dresy na start i velké možnosti společenského vyžití v německé metropoli.

Letošní účast se řadí k těm početnějším, na start se postavilo 7 běžců a běžkyň, kteří měli v kolonce klubové příslušnosti vyplněný SK Svěrák. A to ještě bohužel nemohli dorazit Míša s Honzou. Naopak nás druhým rokem na doplnil nesvěrácký běžec Jára. Kvůli kvalitní aklimatizaci jsme do Berlína vyrazili den předem. Naši posádku navnadil Mára tradičním hudebním koktejlem obsahujícím nebezpečné přísady československé normalizační popmusic. S Davidem jsme se trochu obávali, aby nám v uších neuvízl třeba takový Lešek Semelka, kterého jsme si zrovna nepřáli notovat po celých 21 kilometrů běhu.

Po příjezdu do Berlína jsme opět ocenili německou organizační důkladnost, protože veškeré procedury spojené s vyzvednutím startovních čísel jsme absolvovali velmi rychle. Pak nám začal ten tvrdý boj, kdy jsme se museli v předvečer závodu vyvarovat většímu množství alkoholu. Nakonec jsme se ale docela udrželi na uzdě, protože jsme brali za vděk i nealkoholickými náhražkami piva.

V neděli ráno po snídani jsme se sešli před branami hotelu. Všichni jsme byli příjemně nabuzení a plni očekávání závodní porce kilometrů. Volnou procházkou jsme došli na místo startu. I spolu s 35 000 dalších účastníků jsme se naprosto bez problémů dostali do startovních sektorů. Přípravu nám drobně narušil jen jeden maník, který nám pozdržel předzávodní foto, protože se potřeboval rozprávět nad mapou zázemí.

Krátce po desáté jsme se konečně vydali na trať.  Jako správní jantaři se zachovali naši nejrychlejší běžci Bodi a David. Ačkoli chtěli rozbíhat spolu a pomýšleli na osobáky, nakonec se nenašli ve startovním sektoru. Bodi to mohl aspoň pěkně od začátku rozpálit s Keňany, čímž dosáhl toho, že se už na čtvrtém kilometru procházel okolo Reichstagu. David podle mezičasů vyhníval postupně celým závodem. Pěkné je, že se kluci pár kilometrů před cílem našli a končili spolu. Osobní rekordy z toho sice nebyly, ale čas okolo 1:16:20 rozhodně každý nezaběhne.

Já s Novým Vojou jsme se letos celkem opřeli do tréninku a chtěli jsme proběhnout půlmaraton v tempu @4:10, tím si udělat osobáky bezpečně pod 1:28:00. Přání to bylo sice fajn, ale hned od začátku jsme to rozběhli pomaleji, protože nás trochu zradila přesnost Garminů. Až na dvanáctý kilometr jsme si mohli pravidelně říkat, kolik že to ztrácíme z kýženého tempa, pak si Vojta vystoupil. Trénink se zúročil v tom, že jsem si půlmaraton poprvé užil bez krizí a i ten osobák jsem si udělal. Byť trochu za plánem, přesto ke spokojenosti. Vojťák si pak smolně o pár vteřin nepohlídal magickou hranici 1:30:00.

Máru pár týdnů před závodem přestalo bavit běhání a formu se snažil nahnat v posledním týdnu, kdy si vypsal pár tréninků a dietu. Dokonce nás před závodem přesvědčoval o tom, že splasknul. S výkonem na hranici osobního maxima předem nepočítal, přesto atakoval hranici hodiny a pětatřiceti minut. Výkon dne předvedla Markéta: zaběhla osobák výrazně pod 1:40:00 a na půlmaratonské trati se zlepšila o 3 minuty! Irena po loňském galapředstavení tentokrát své zápolení i vinou tréninkového výpadku vzdala. Opustit závod je ovšem také umění.

Hned po obdržení pamětních medailí jsme se v cílovém prostoru usadili poblíž stánku Erdinger a začali slavit. Wiezenbiery nám šly k duhu, a tak jsme po cestě na hotel, obědu a krátkém odpočinku pokračovali v jejich popíjení i odpoledne v blízkém parku – počasí totiž pití venku přálo. Až po setmění jsme vzali za vděk prostředím baru a přesedlali na oblíbený Aperol Spritz. Mára se domáhal i tequily (viděl na stole sůl), k jeho dobru ovšem nebyla v sortimentu podniku. O náročnosti dne vypovídá fakt, že většina z nás měla za to, že po návštěvě zmíněného baru jsme se odebrali na hotel. Z omylu nás ovšem druhý den vyvedla Irena, která jediná si pamatovala, že jsme táhli ještě do další nálevny.

Ráno jsme se tak logicky probudili slušně rozlámaní. Novej Vojta zkontroloval, zda popíjení zvládla naše trávicí soustava. Po kladné odpovědi jsme se už jen srovnali snídaní, jedním vyprošťovákem a po krátké procházce vyrazili do Prahy. Vzhledem k pozitivnímu průběhu výletu se dá očekávat, že se do Berlína za rok opět vrátíme.

Ondřej

Výsledky: Berlínský půlmaraton; 21,0975 km (kompletní zde)

Svěrák/svěračka	Čas	Pořadí podle pohlaví
Bodi	1:16:19	134.
David	1:16:22	136.
Ondřej	1:28:39 PB	900.
Novej Vojta	1:30:05	1131.
Marek	1:35:12	1892.
Markéta	1:38:40 PB	301.
Irena	DNF