Počátek července znamená ve svěráckém kalendáři výlet směr obora Hvězda, kde se krouží Dvě kola při zdi. Oproti loňským účastem, kdy to ve startovním poli našimi dresy moc nehýřilo, se zdolávat dvojmo nepěkný zalamovák vydala velmi slušná sestava. Jako kustodka nás navíc doplnila Mírova nastávající, jejich nové štěně a tradičně již také Sedláčkovic Meruňka. Nutno podotknout, že Meru s námi byla již na třetím závodě, co by za takovouto čilou závodní účast dali Radkové, Čurdové a jiní…

Předzávodní entrée tradičně obstarala Cibule, která již čtvrtým rokem slibuje vylézt ze Sporáku a vydat se na výlet na druhou stranu města. Ani tentokrát se nezadařilo. Svůj jižácký stín naopak úspěšně překročila Markéta, které jsem velmi záviděl, že si v ženské kategorii střihne jen jedno kolo. Naopak jsem kroutil hlavou nad Irenou, která se dobrovolně přihlásila na plnotučnou trasu a v cíli ještě špekulovala, že by jí více vyhovovalo „kdyby se to běželo aspoň třikrát“.

Já jsem obvykle neměl ve Hvězdně závodní apetit, začátkem července se tradičně s mojí basetí bandou válíme na chatě, kde je jediným vrcholným sportovním výkonem nohejbálek pod nánosem knedlíků, chipsů a jiných diet.

Velmi mě tak dojalo, že se mi napoprvé podařilo přetáhnout dres přes břišní balvan a mohl jsem se jít valit na trať. A valili jsme se velmi slušně a skoro všichni v osobních maximech. Nejlépe si vedli David se Sedlem, kteří v časech lehce nad 30 minut téměř atakovali první desítku a moc dobře víme, že ve Hvězdě se schází velmi slušní závodníci.

Ondra skrouhnul svůj osobní výkon téměř o dvě minuty, a dokonce v prvním stoupání přejel trapícího se Ježka, který tentokráte na trati moc nepíchal. Také Miras se ve dvou kolech před svou nastávající pořádně naparoval a oproti loňsku se zlepšil dokonce o dvě a půl minuty. Poctivé dodržování Ježkových tréninkových cyklů nese své ovoce.

K mému překvapení jsem i já celkem slušně absolvoval oba zalamováky, resp. se mi vždy podařilo úspěšně rozběhnout, což v minulosti nebývalo zvykem. A to mě ještě v náběhu do druhého kola sprostě napadla vosa a věnovala mi jako bohužel i pár jiným závodníkům žihadlo do temene hlavy. S boulí na hlavě jsem nakonec doklopýtal v osobním rekordu o téměř dvě minuty lepším než z minulosti.

Perfektní výkon podala dvoukolová Irena. S časem pod 38 se vyšvihla na šesté místo v absolutním pořadí. Jednokolová Markéta se taktéž vešla do první desítky.

Pozávodní veselení je tradičně spojeno se Strahovským pivovarem, kam přišla okounět i Terka. S Meruňkou jsem se rozdělil o trochu své šunky, o výborná pivka jsem se dělit nehodlal. Nespornou výhodou Strahova je fakt, že pokud náhodou odcházíte nedopitý, vždy se cestou dolů na tramvaj můžete zastavit na jedno dvě U Hrocha, protože tam ten vrchní tu Plzeň úplně hejčká. Ať to běhá!

Marek

Výsledky Dvě kola při zdi: 8 km (kompletní zde)

Svěrák	Čas	Celkově	V kategorii
David	30:13	13.	10.
Honza	30:24	14.	11.
Ježour	32:23	32.	18.
Ondra	32:53	35.	21.
Mirek	34:14	50.	27.
Marek	37:06	85.	37.
Irena	37:52	96.	6.

Výsledky Dvě kola při zdi: 4 km

Svěrák	Čas	Celkově	V kategorii
Markéta	18:30	8.	5.