Covidová pandemie všechny běžce pořádně potrápila. Rušily se závody a do toho přibývala kila. Nedostatek pohybu na home officu, zákazy vycházení, ztráta motivace i bohulibé iniciativy jako Zachraň pivo se ve formě některých běžců našeho klubu projevily více než by jeden chtěl. Navíc s příchodem radostných rodičovských povinností se najednou přestalo dostávat času na tréninky.

Z pandemické letargie mě až o loňském létě vytrhl fakt, že po několika posunech se měl uskutečnit berlínský půlmaraton, na který jsem stále držel startovní číslo. No co už, z původních ambicí mnoho nezbylo, ale aspoň se bylo na co běžecky upnout. Slezl jsem z gauče a pustil se aspoň do nějaké té přípravy. Pár tréninků na dráze a trocha těch temp u Vltavy doplněná o dva až tři patnáctikilometrové výběhy změnily původní ambici hlavně to nějak uběhnout, na snad neudělám velkou ostudu. Takže dobrý.

Test v Milíčáku

Před každým velkým výkonem je potřeba se trochu profouknout. Celkem slušná svěrácká sestava se sešla v půlce srpna na Márově běhu v Milíčovském háji. Atmosféra závodu nám všem chyběla a zde jsme ji mohli užít plnými doušky. Převlíkání naostro v lese, pouťák po lesních cestách, po závodě vyhlašování, tombola – slušná člověčinka.

Na trati to bylo v průměru trochu pomalejší, ale rozhodně jsme se neztratili, co se umístění týká. Valerie vyhrála svou ženskou kategorii a na bronzové příčce ji doplnila Cibule. Mezi muži si pak bronzový zářez připsal Sedlo a já se aspoň vměstnal do první desítky. Nedlouho za mnou pak doběhl Vít a Miras. Hlavně Vítův taktický výkon zaslouží pochvalu, pěkně si nechal Mirase před sebou uzrát, aby ho pak v závěru zaříznul jak beránka.

Po závodě samozřejmě proběhla rozprava nad sklenicí piva v nedalekém jižáckém výčepu. Pivo dobrý nebylo, ale kvalitních historek z trati jsme měli požehnaně.

Márův běh: 6,2 km (kompletní zde)

Svěrák/čka	Čas	Celkově / v kategorii
Sedlo	25:07	4. / 3.
Ondřej	28:10	11. / 8.
Vít	28:56	13. / 10.
Miras	29:00	14. / 10.
Valerie	31:20	19. / 1.
Cibule	33:53	26. / 3.

Berlín na pohodu

A pak už přišel na řadu berlínský půlmaraton, tentokrát netradičně v srpnovém termínu. Datum startu hrálo do karet nepěknému vedru, ale nakonec se vše vyrýsovalo celkem příznivě, jen vítr mohl být trochu mírnější. Jak říkají naši fotbalisté: celý výlet jsem si chtěl hlavně užít. Do německé metropole mě bohužel nedoprovodil žádný svěrácký běžec na startu, ale výprava slabá nebyla. Kromě rodiny mě podpořil ještě Ježek (který své startovní číslo zbaběle přenechal manželce) a pár kousků ze Slavie v podobě bratří Edelmanů a spol. Ty jsem z výkonnostních důvodů viděl jen na startu.

Po cestě, registraci apod. jsem se mohl na závod naladit v příjemném duchu pomocí turecké pizzy a pár lahváčů Schultheisse, moje forma v tu chvíli stejně snesla ledasco a předzávodní kázeň nebyla třeba. I proto jsem byl na startu v příjemném rozmaru a užíval jsem si bez stresu, že se zase dějí akce, kde se sejdou desítky tisíc běžců.

Samotné absolvování trati se neslo také v pozitivním duchu. Nasadil jsem zkušeně přiměřené tempo a přes 21 kilometrů převalil i díky supportu na trati bez jediné krize. Za sebou jsem bezpečně nechal své záporné maximum. Jedinou nepříjemností byl fakt, že jsem si díky kvalitnějším výkonům v minulých letech vysloužil start z první skupiny. V podstatě během celého závodu jsem tak jen sloužil jako překážka, kterou museli obíhat rychlejší běžci startující za mnou 😀

Vzhledem k okolnostem jsem ale byl maximálně spokojen a naladěn na berlínské vajbování a další zahazování formy.

Berlínský půlmaraton: 21,1 km (kompletní zde)

Svěrák	Čas	Celkově / v kategorii
Ondřej	1:37:45	1399. / 251.

Ondřej