Jako každý rok nese se začátek prosince ve znamení volební valné hromady. Nejinak tomu bylo i letos. Na předsedu měl Svěrák jen dva kandidáty – mě a dvojnásobnou expředsedkyni Markétu, která po roční pauze vylezla z díry jak Zeman v roce 2013 a za podpory tradičně silné jižácké propagandy hrála na lidovou notu.

K zisku předsednického postu jí nakonec nepomohla ani útočná rétorika, ani domácí prostředí Pivnice U bazénu. Funkci však přeci jen ukořistila, když se jí podařilo vyšoupnout z pozice tajemníka pro nesportovní záležitosti Nového Vojtu, ačkoliv Vojta v průvodní řeči nešetřil drobnými úplatky. Ondra potvrdil, že je takový Marek Benda Svěráku, a opět obhájil funkci v nejvyšším vedení, konkrétně pozici tajemníka pro sportovní záležitosti. Naopak pro Terku bylo získání postu pokladníka premiérovým vstupem do funkcionářské dvorany.

Nekonečná pak byla – i kvůli obstrukcím – volba trenéra. I zde ale všechno zdárně skončilo, a doktor Ježek tak bude mít konečně mandát beztrestně sahat na děvčata z klubu, aby jim názorně vysvětlil správné provádění strečinku.

Došlo i na nevolební agendu, jednání bylo vyčerpávající a buďme rádi, že je v tomto rozsahu jen jednou za rok. Na závěr už jsme pouze zhlédli pár klenotů z pokladnice jižácké kinematografie a mohli se nedělním pozdním odpolednem vydat k ještě fialovějším zítřkům.

H.