Na začátku jara plenil náš oddíl lesy a hvozdy na severu Prahy. Takt spanilým jízdám udával předseda Sedláček, zatímco svěrácká družina kolem něj procházela obměnami. Po dvou sabzárnách v Ďábličáku a Čimičáku přišel na sklonku dubna na řadu Jarní běh Ďáblickým hájem, svého času pravidelná položka v týmovém závodním kalendáři.
Po vydařeném Čimičáku, kdy mi ukázal záda jenom David, jsem se na další klání v severních hvozdech velmi těšil. Původní ambice doběhnout na start sabzáckého Ďábličáku z domova se rozplynula v náročném pracovním dni, nakonec jsem ale v rozumném předstihu přeci jen zazvonil u Bodiho, zeptal se, jestli může jít ven, a pak už jsme oba vyběhli směr start.
Je to moje srdcovka blízko domova. Milý pouťák kobyliských sokolů s tratí pouhých čtyř kilometrů. A hlavně místo, kde jsem v roce 2011 absolvoval své první běžecké klání. Letos jsem se účastnil podeváté v řadě, a i přes zimní počasí mi Jarní běh Ďáblickým hájem ohromně zpříjemnil neděli.