„Svět pod hladinou moře ztich. A z hlubin mezi korály zvolna stoupá Karel Zich,“ recituje Xavier Baumaxa. Zich, ztich, stoupá. Zichovec, ticho, stoupání. To všechno tam bylo. Vyrazil jsem si prvního říjnového dne do Zichovce, malebné vísky někde mezi Louny a čímsi. Výjimečně jsem si nic neplánoval, za ničím se nepachtil a nic neočekával. Cílem výletu bylo vyčistit si hlavu po jedné krupské svatbě, nasát atmosféru probouzejícího se podzimu a v klidu se proběhnout.