Zatímco zvony odletěly kamsi do Říma, Svěrák přiletěl závodit do Mrače. Tato malebná obec na Benešovsku totiž hostí Velikonoční běh Tužinkou. Loni na prvním ročníku závodu v kulisách tohoto zrádného lesa jsme si užili spoustu švandoprdky. A tak ani ten letošní nemohl v našem závodním kalendáři chybět.

Na Velký pátek dopoledne naše početná výprava přicestovala do Mrači. Velikonoce letos vyšly již na přelom března a dubna. A když chvílemi nesvítilo slunce, panovala zima jak na tři krále. Jaro zkrátka ještě nepřišlo.

Musíme ale pochválit místní, že se s takovou vervou pustili do vytváření sváteční atmosféry. V předvečer závodu zaplétali pomlázky, pekli mazance a masivně snášeli vejce, které bylo možné i vyhrát. V rašící trávě se všude válely zdobené kraslice, po návsi se potloukali haranti s řehtačkama a pobíhali velikonoční beránci. Zahlédl jsem dokonce i rošťáckého zajíce Zazu. Zkrátka Mračští rozpoutali ve vsi pořádnej velikonoční mayhem a všemožně povzbuzovali apetýt účastníků běhu Tužinkou závodit.

Nejlépe z nás se s tratí popasoval lehkonohý Honza, který se sice připravuje na maraton, ale daří se mu i na kratších dištancích. Bohužel se mu nepodařilo obhájit loňské vavříny, ale zase se oproti loňsku zlepšil skoro o minutu a doběhl celkově druhý. Hned za ním doběhl též suverénní Ježour. O poznání horší výkon jsem předvedl já, dílem i proto, že jsem do Mrači přijel ještě trochu nachcípanej. V Tužince jsem pak řádně vytuhnul a po bahnitých lesních cestách se brodil těžkopádně jako nosorožec. Na pátém kilometru jsem za sebou uslyšel jemné ženské funění, takové v zásadě docela libé tlumené hýkání. To když mě dobíhala ve skvělé formě závodící Irena. Musel jsem se hodně snažit, abych se do cíle nějak dostal dřív než ona. Irena však po zásluze opanovala ženskou kategorii. Nedlouho po nás doběhli krásně synchronizovaně Marek s Honzou Pešků, který se opět přidal k svěrácké výpravě. Moc spokojená v cíli nebyla Markéta, která ovšem v poslední době dosti stonala a neplnila tréninkový plán.

Oproti loňsku byla vypsána též kratší čtyřkilometrová trať. Svěrák samozřejmě v duchu svých nejhorších zvyklostí obšancoval i tento závod – nasadili jsme sem Ondřeje běhajícího nyní v životní formě. Ten závod s přehledem vyhrál. I náš kustodský tým byl letos bohatý, zázemí pro nás vytvářely Valerie s Míšou, a také Kučerovci.

Při vyhlášení jsme získali krásné ceny – jako již zmíněná vajca, pomlázky či chutné pivo Ferdinand. Pak jsme se již mohli přesunout do mračské restaurace. Tento lokál nám padl do oka již loni. I letos jsme zde vypili pár piv, které nám rychle lifrovala čiperná vrchní. Ale hlavně jsme doplnili živiny kvalitní atletickou stravou. Největší úspěch sklidila smažená niva. Honza si pochvaloval také kvalitní kaťák, ten je však pro většinu svěráckých gurmetů nedostatečně smažený.

Tak zas za rok v Tužince.

Vojtěch původní

Výsledky (kompletní zde)

Velikonoční běh Tužinkou (8 km)

Svěrák	Čas	Pořadí
Sedlo	30:01	2.
Ježour	30:39	3.
Vojtěch	34:58	10.
Mára	36:15	13.-14.
Honza Pešek	36:15	13.-14.

Velikonoční běh Tužinkou (8 km – ženské)

Svěračka	Čas	Pořadí
Irena	35:07	1.
Markéta	39:53	3.

Velikonoční běh Tužinkou (4 km)

Svěrák/čka	Čas	Celkově
Ondřej	15:03	1.