Při prvním říjnovém poklusu duněla Děkanka opět jak fabrika, kde se svěráky točí o sto šest. Téměř kompletní sestava jak pánské (pochopitelně bez „zrádce“ Čurdy a Mirdy-odborníka na personalistiku) tak dámské sekce  poctivě kroužila dle doporučení šéftrenéra Brázdy, který zůstal po nedělních Běchovicích ve smíšených pocitech, kdy na jedné straně obdivuhodně posunul své maximum na desítku, ovšem na druhé straně mu nejmenovaná svěřenkyně kroužila v Běchovicích s rozvázanou botou…

V Běchovicích zasvítili i Vojta s Ondrou, i přesto si nedali pauzu a pěkně se na dráze krmili desítkami metrů s vidinou, že na blížícím se mezinárodním mistrovství svěráků v Německé demokraticé republice proženou nejednoho závodníka.

Kuba nás nejen potešil návrhem na případné svěrácké stejnokroje, ale i novou srnkou do dámské sekce.

Za mamku Vám můžu říct, že mám radost z hojné účasti na další horské tréninkové středisko (přípomínám, že kdo by mohl, vemte si už na pátek dovolenku či sickday), ale proklínám Sedáčka, který pražskému dítěti odpírá možnost bližšího seznámení se s dědinou v severních Čechách, kde máme strávit jen den před útokem na Drážďany.

Svěráku zdar!