Jarní a podzimní kros se startem a cílem v Únětickém pivovaru – milá povinnost svěráckého závodního kalendáře. A jak bývá na jaře zvykem, umíme si i zacinkat.
Po úterním tréninku předseda a šéftrenér špekulovali u piva o možnosti zisku 5 až 6 medailí. Po sobotním poledni bylo dokonce sedm umístění v elitní trojici realitou, pytlačení ještě brutálnější než v Ostravě, ovšem netrefili jsme již přesně jednotlivé výkony – někdo totiž překvapil, někdo zabloudil a někdo byl zase klasicky čtvrtej…
Jarní Únětice, to je jeden odpornej zalamovák, krásný seběh do údolí, nechutné táhlé stoupání, pak nějaká ta divočinka po lesní pěšině a zpátky do bran pivovaru. Odvážnější to lupnou hned dvakrát.
V našem případě byli hrdiny na 12 km trati Honza, Ondra a letošní kometa Irena, kteří se zároveň v týmech prezentovali jako SK Svěrák – Kladivo. Předseda před startem nervózně okukoval soupeře a přemítal, jestli to letos po roční pauze vyjde na triumf. Když ve startovním poli zahlédl i borce z Olympu Tomáše Šťastného, který Ondru a Honzu nepěkně vyprášil v Bradlci, asi už podvědomě tušil, že čtvrté místo to jistí. Je tedy potěšující, že s námi Tomáš před startem prohodil pár přátelských slov, v památném reportu jsme si na něm totiž trochu zchladili žáhu 🙂
Nádherné počasí, ale pro závodění v kopcích již příliš vedro, o to cennější výkony Kladiva předvedla. Honza dosáhl na vlas stejného času jako loni a žel, v kategorii to stačilo na klasickou bramboračku. Ondra z loňského času skrouhnul skoro dvě minuty a stlačil čas pod hodinu, další parádní zářez v sezoně. A statečná Irena potvrdila naše bafuňářské ambice, v kategorii brala bronz a spolu s týmem skončila taktéž třetí. Nutno podotknout, že dva lepší týmy byly složeny výhradně z mužů.
My opatrnější jsme na šestkovou trasu složili hned dva týmy: klasický SK Svěrák – Pekelní satani Valerie, Terka, Marek a SK Svěrák – Šperhák s Markétou a Vojtou, který musel použít velký nátlak, aby se k nim do týmu nahlásila i Eliška.
Na šestce jsme si malovali medaile pro letos nejpilnější sběračku podií Valerii, tajný tip byla i Markéta a jedna ze štafet. My s Vojtou jsme ambicemi neoplývali, naopak předzávodní okounění jsme si zpestřili už malou únětickou desítkou, což na oko nelibě nesl předseda: „To je v prdeli, když už chlastaj i půl hodiny před závodem!“. Po doběhu bylo vše jinak.
Brutální smůlu měla na trati bohužel právě Markéta, jižácký kompas se jí totálně vyosil. Po výběhu prvního zalamováku jsem jí ještě viděl kousek za sebou. Proto jsme ji po doběhu s Vojtou netrpělivě vyhlíželi v cíli. O to větší šok způsobilo, když se najednou do cíle přiřítila Terka a v těsném závěsu za ní Valerie.
Po Markétě začla sháňka, holky se dušovaly, že jí na trati neluply. Novej Vojta, který na trati kustodil, jí viděl ještě při náběhu do cíle… Jenže do cílové rovinky, což je zatáčka o 90 stupňů, nám Markéta neodbočila a štrádovala si to dál směrem na Černého Vola. Chybka, která se stává max. jednou za deset let. Holt skvělý čas, na který Markéta mířila, tam pošle příští rok.
Než se Markéta vrátila do cíle, slupla slušně všechny ty kopečky a seběhy ještě Eliška. Poté, co se na vrata stodoly vyvěsil\ výsledky šestky, jsme si libovali, že třetího fleka v kategorii bere Terka a velmi slušně to vypadá i s umístěním v týmech pro satany.
S Vojtou jsme v cíli spokojeně klopili pivka, pochvalovali jsme si, že jsme oba své loňské výkony posunuli o dobrou minutu a půl. Vůbec nás nenapadlo, že bychom se nějak zázračně umístili, jenže najednou jsme spolu stáli a třímali mimo piva v rukou i poháry pro první a druhé místo v kategorii. Pohár brala tedy i Terka a na bednu putovaly taktéž obě štafety, druzí Satani a třetí Šperhák (nutno podotknout, že při správném odbočení by pořadí bylo opačné).
Slavit bylo co, pivko tradičně šmakovalo, takže jsme se slunili na zahrádce do pozdního odpoledne, kdy se to postupně začalo různými směry rozprchávat. Čtyři klasici já, Ondra, Honza a Markéta šli pochopitelně směr Roztoky na vlak s povinnou zastávkou v hospůdce Zvířátka, cesta více než malebná a letos na procházce při absenci Ježoura a Boďase ani nikdo nezkapal, jen proběhlo nějaké to selfie s koněm a jestli nějaké to další pivko, nějaký langoš…
Marek
Výsledky: (kompletní zde)
12km absolutně v kategorii
Honza 53:32 5. z 79 4. z 43
Ondra 59:24 15. z 79 8. z 43
Irena 1:07:57 33. z 79 3. z 10
SK Svěrák – Kladivo 3. místo
6km absolutně v kategorii
Vojta 28:27 4. z 70 1. z 13
Marek 30:26 8. z 70 2. z 13
Terka 32:40 14. z 70 3. z 38
Valerie 32:44 17. z 70 4. z 38
Eliška 35:05 24. z 70 7. z 38
zbloudilá Markéta 39:40 45. z 70 20. z 38
SK Svěrák – Pekelní satani (Terka, Valerie, Marek) 2.místo
SK Svěrák – Šperhák (Markéta, Eliška, Vojta) 3. místo