…velmi vřelá slova předsedy směrem ke mně. Ale na tahání sudu piva do auta a následně do bytu už jsem se mu hodil, čili jsem si nemusel připadat úplně zbytečnej.

Není důležité se zúčastnit, ale pytlačit. Proto když se Honza v termínovce dočetl, že vítězný tým Městského běhu Brandýsem a Boleslaví na trase 5 km získá sud piva, bylo zjevné, že na startu budou žízniví Svěráci.

Náš předseda pečlivě proštudoval výsledky předchozích ročníků a správně usoudil, že výkonnostně by to na soudek mělo stačit. Poskládal tým spolu s Ondrou a Původním Vojtou a pak měl ten blbý nápad mi zavolat, jestli do Brandýsa taky nepojedu. V jemné kocovině jsem se namyšleně přihlásil na trasu čtvrtmaratonu a pak jsem se celý týden netěšil.

Šéftrenér nám rozepsal ne zcela lehký tréninkový cyklus, kde jsou pochoutky typu dvoustovky naplno či kopce, do toho jsem si v týdnu nad rámec dvakrát střihnul kruháč a byl jsem dost bolavej. A pochopitelně jsem si jako správný génius v pátek večer místo grepu oloupal pytlíky chipsů. Na startu jsem byl klasicky nafouklej, těžkej a mrzutej.

Na certifikovou trasu čtvrtmaratonu se se mnou vydala Irena, na rozdíl od kluků a Valerie nás čekala dvě kola směr z Brandýsa do Staré Boleslavi, kolem legendárního stadionu v Houštce, kde Emil Zátopek zaběhl nejeden světový rekord, a do kopce zpátky na náměstí.

První kilometr byl komplet z kopce, čili jsme to všichni mohli krásně přepálit, a pak příjemně hnít. Ne všichni hnili stejně, Irena mi cukla na druhém kilometru, od nějž se datuje má krize až do cíle, a ač jsem ji celou dobu viděl před sebou, nedokázal jsem se jí přiblížit.

Vůbec mi to neběželo, největší zmar jsem zažil, když mě při prvním návratu na brandýské náměstí poslali do druhého kola. Strašně jsem klukům a Val záviděl, že už to mají za sebou. Do toho se spustil slušný liják, který mě alespoň trochu zchladil a jako bonus skryl mé slzy na tváři.

Celé druhé kolo jsem alespoň doufal, že dokážu stlačit čas pod 50 minut, což se mi na pohodu o sekundu a půl povedlo. Dlouho jsem nebyl v cíli tak vyjetej, první pivo jsem byl schopný vypít až 20 minut po doběhu.

Jinak v cíli ale vládla velká svěrácká spokojenost. Honza trasu necelých pěti a půl kilometrů suverénně opanoval a úspěšně ze sebe seškrabává nálepku brambory. Vychoval si ovšem svědomitého nástupce: Ondra skvělý čas, čistá pětka v čase pod 18:30 minut, žel v kategorii těsně pod pódiem. Vojta poslední týdny tráví víc času na kole než v běžeckých botách, přesto pěkný výkon a umístění v desítce. Bylo jasné, jaký tým si z Brandýsa odveze zaslouženě soudek pivka.

Šikula Valerie slupla trať hluboko pod 25 minut a mohla se ve své kategorii těšit ze stříbra. Další šikula Irena také bere stříbro, když ve druhé půlce závodu svou nejbližší soupeřku předpisově rozcupovala.

Suma sumárum stříbrné holky, zlatý předseda a zlatý tým… proto namyšlený Honza při pohledu na mě konstatoval, že kdyby mi nevolal, brali jsme placku všichni. Nejsem vztahovačný, moc dobře vím, že kdybych zhubl 15 kilo, v klidu ho porazím…

Příští týden si i já s ostatními konečně užiju krátký závod v Jenštejně a kdo se ještě nepřihlásil na Večerní svěráckou desítku, nechť tak učiní, 27. květen se nezadržitelně blíží!

Marek

Výsledky: Městský běh Brandýsem a Boleslaví, 10,6 km (kompletní zde)

Svěrák	Čistý čas	Pořadí v cíli/ v kategorii
Irena	49:15	21./2.
Marek	49:58	26./16.

 Výsledky: Městský běh Brandýsem a Boleslaví, 5,45 km

Svěrák	Čistý čas	Pořadí v cíli/ v kategorii
Honza	19:01	1./1.
Ondra	20:23	5./4.
Vojta	21:20	10./8.
Valerie	24:25	26./2.

Výsledky: Městský běh Brandýsem a Boleslaví, soutěž týmů na 5 km

Tým	Sestava	Čas	Pořadí
SK Svěrák	Honza+Ondra+Vojta	1:00:44	1.