Maratonská příprava dostoupila vrcholu. V úterý jsem si „užil“ kulminační trénink a pomalu se začalo zvolňovat. Abych ale neusnul na vavřínech a nevypadl ze závodního rytmu, naordinoval mi trenér o víkendu kratší rovinatý závod. Původně jsem koketoval s Ďábličákem, ale osud mě nakonec zavál domů na sever. Takže v době, kdy už Mára s Mírou vybíhali na trať, jsem ještě s rodinou v Black Horse vesele obědval. Vyhlédl jsem si proto Lázeňský běh v Lázních Toušeň, který začínal netradičně, ovšem pro mě ideálně, ve čtyři odpoledne.

Ač mi o nic nešlo, teoretickou přípravu jsem nepodcenil. Tvrdě jsem zatlačil na organizátory, kteří – zřejmě opravdu jen kvůli mě – natrackovali trasu a hodili ji v předvečer závodu na web. Sorry jako, ale bez trasy plánovat nelze. Délka 4,6 km; převýšení 3 metry a většinou zpevněný povrch – co víc si člověk může přát:-)

Trať krásná, osazení mi ale přidělalo vrásky. Loni bych byl papírově druhý na dlouhé (dvě kola) i krátké (hlavní závod, jedno kolo) trati. Vzhledem k zadání trenéra jsem se na dlouhou nesoustředil, na krátké mě ale při pohledu na loňského vítěze zamrazilo. Středočeský postrach, Überpytlák a sběrač v jedné osobě – Jiří Miler. Kam jednou šlápne, slunce nesvítí. Utěšoval jsem se, že letos termínovka v jeho rajónu nabízela v sobotu výživná klání, takže by se nemusel dostavit, jenže…

Lázně Toušeň nás s Míšou a Merunou přivítaly dokonale podmaňující atmosférou pučícího jara. Zázemí závodu na místním fotbalovém hřišti a čilý mumraj nás zase utvrdily v tom, že závod pro místní něco znamená. Rychlá registrace za „pajdcku“, ještě rychlejší rozklus a šlo se na věc. A na startu jsem ho bohužel uviděl. Pytlák pytlákovi neodpouští, ovšem respektuje ho. Na startovní čáru jsem si tedy pokorně stoupl s tím, že budu druhý. A tak to také dopadlo.

Ač jsem na příjemné trati mezi písečáky držel tempo 3:30, Miler zvládl 3:15. Do cíle, přestože jsem ztratil pár vteřin na jedné ne ideálně značené křižovatce, jsem vbíhal s příjemným pocitem, který umocnilo krásné skoro letní počasí a následně i pivo, jež jsem v mezičase před vyhlášením vyvalený na mezi nad hřištěm s Míšou vesele konzumoval.

Ceny zde byly rozdávány tvrdě dle genderu, takže ženy fasovaly aviváže a muži třeba rybářské skládací stoličky – prostě přesně něco pro Trumpa. Já jsem nafasoval hezkou sportovní tašku, ale především originální medaili. Organizátory nutno pochválit za rychlost, do příštího ročníku bych snad jen doporučil více lidí na kritických místech trati. Pikantní bylo věkové složení bedny. Miler ročník 75, já 86 a třetí týpek 00 – prostě krásná ukázka toho, že v běhu můžeš zrát jak víno:-)

Rozmarná zastávka v lázeňském městečku přinesla Svěráku zase trochu věhlasu, a za to jsem rád především!

Výsledky (kompletní zde)

Svěrák	Čas	Celkově	V kategorii
Sedlo	16:18	2.	2.

H.