Poslední den v roce nabízí celou řadu závodů, náš oddíl ale už potřetí v řadě držel linii a opět zamířil do pražských Riegrových sadů na Silvestrovský běh Jardy Štercla. Pamětníci vědí, že na sklonku roku 2013 jsme zde poprvé představili naše bundy, loni jsme zase museli slabou běžeckou účast o to více zapíjet.

První listopadový den zavál Svěráky na motolské golfové hřiště, kde nás čekala přísná krosová osmička, čtyři dvoukilometrové okruhy vyžadující řádný švih – Běh přes motolské jamky.

Jednou jsem si takhle zase nad závodní listinou pěkně podumal. Na předposlední říjnovou sobotu se v Praze a okolí sešlo mnoho závodů, jeden mě dost zaujal – Velkoosecká podzimní 12. Nejlepší běžci vyrazili ten den na Hronov-Náchod a ti, kdo zbyli, se vydali do Oseku na dvanáctku. Jenomže v bývalém bydlišti Martiny Sáblíkové nemají jen halu pro rychlobruslení (češtinářský vtip), ale také nemají strach vypisovat tzv. side-eventy. A tam jsme se s Márou a Filipem našli. Šestka je přeci trať elegantní a proč nutně točit kola dvě, když si člověk můžes střihnout jen jedno, a prodloužit tak pozávodní zevlování.

Dvakrát ročně závod v Úněticích jest standardem svěráckého kalendáře. Perfektní zázemí tamního pivovaru užíváme při jarním krosu na 6 a 12 km i podzimní rubařině na sedmikilometrové trati.

Kunderova teze: „Láska je touha po ztracené půli nás samých.“
Sedláčkova teze: „Kopec je trest za ztracenou sílu nás samých.“
Homoláčova konstanta: „Běhej rychlejc.“