Oblast Hostivařského lesoparku je oblíbenou destinací pro řadu závodů. Což je logické, protože Praha neoplývá tolika rozsáhlými zalesněnými lokalitami. Jedním ze zajímavých podniků hledající zde už 24 let útočiště je i Štafetový závod dvojic na 10 km.

Tento závod jsme okusili hned třikrát a zatím jediné umístění na bedně si užil předloni David ve spolupráci se svým bratrem, který sice trochu umí běhat, ovšem působí v provinčním týmu z Liberce. Na tento úspěch jsme letos chtěli navázat spolu s Ježkem, protože pohled do historických výsledků spolu s aktuální formou napovídaly, že by to klidně na třetí flek mohlo být. Medailové ambice jsme podpořili ještě nasazením kučerovců, tedy Vojty a Valerie, do kategorie smíšených štafet.

Po příchodu na start ale začaly touhy po stupních vítězů rychle uvadat. Já se příjemně propil předzávodním dnem a Ježek se pak nebál zapít ligové kolo v Čáslavi tvrdým alkoholem. Do toho se na místě rojili nebezpečně vypadající běžci, přičemž někteří měli za sebou finálové účasti na republikových šampionátech. Kromě tradičních vítězů tohoto závodu bratří Edlmanů se totiž do Hostivaře dostavil třeba čáslavský půlkař Javor a i celá řada dalších maníků nevypadala, že si jdou poprvé zaklusat. Naděje tak držela spíš smíšená štafeta Vojty s Valerií.

V samotném závodě jsme si ale vedli opravdu se ctí. I když jsme s Ježkem neměli ideální předzávodní přípravu a místo odpočinku a spánku jsme se drželi půllitru, své úseky jsme odběhali způsobem odpovídajícím výkonnosti: Ježour lupal kiláky okolo 3:10, já zase bezpečně pod 3:30. Rychlostní potenciál ukázal Vojťák, který se věnuje hlavně bicyklu, v součtu na mne však ztratil sotva 20 vteřin. Ale hrdinkou výpravy se beze sporu stala Valerie, jež své kilometrové úseky držela hluboko pod 4 minutami.

Nakonec jsme s Ježkem zaběhli čas 33:09 a mohli jsme jen litovat, že jsme měli lepší konkurenci než loni, protože to bychom se tetelili na bronzovém stupínku. Letos jsme byli v nabité konkurenci rádi za šestý flek, přičemž na víc jsme neměli nárok. Stejně mohli špekulovat i Vojta s Valerií. Čas 36:44 by před rokem taktéž stačil s přehledem na bednu, dnes z toho bylo „jen“ páté místo.

Po doběhu jsme ještě zašli na oběd a na „jedno“ do Hostivaru a závod jsme zevrubně probrali. S Vojtou tedy jen na dálku prostřednictví komunikačních technologií, protože ten zvolil raději lahváče v pohodlí domova. Výstupem z rozpravy byla vyčerpávající hloubková analýza ve znění:

„Výkony dobrý, ale musíme běhat ještě rychleji!“

Tak uvidíme, jak si to vezmeme k srdci…

Ondřej

Výsledky: Štafetový závod dvojic na 10 km (kompletní zde)

Tým	Celkový čas	Úseky	Pořadí celk./kat.
Ježek Ondřej	33:09	3:10, 3:12, 3:14, 3:13, 3:11 3:20, 3:24, 3:29, 3:28, 3:28	6./6.
Vojta Valerie	36:44	3:20, 3:28, 3:32, 3:36, 3:32 3:47, 3:49, 3:52, 3:57, 3:51	15./5.