Podzim je oblíbené období běžců. Trénink se většinou zpomalí do klusání, aby unavená těla zregenerovala před další sezonou, výlety do barevné přírody pak zpestřují nejrůznější krosové pouťáky. Seriál Prokopský nočník, který jsme spokojeně okusili už loni, nám ani v aktuálním vydání nemohl uniknout.

Jak už název napovídá, tento závodní triptych se běhá za tmy v Prokopském údolí. Zázemí je ustanoveno v klukovické hospodě Černý kohout, odkud pole běžců vyráží na různě utkané trasy. 1. listopadu nás čekala lehce zkrácená repríza loňské čalamády přes Butovice, kvůli vichřici a spadlým stromům nás organizátoři „okradli“ o závěrečné schody.

Na místo startu se dopravila celkem solidní svěrácká skvadra, v níž mě doplnil Sedlo, Miras a původní dvojice legendárních Kučerovců. Po absolvování nekonečné fronty na startovní číslo, která byla bohužel opět kaňkou na jinak skvěle uspořádaném závodě, jsme se mohli s úderem osmé hodiny pustit do bahnité trati.

Honza tradičně zevrubně prozkoumal početnou startovku a smířeně si přijel pro čtvrté místo. Ke svému překvapení ale proťal cílovou pásku na bronzové příčce. Kromě zasloužené bedny si pochvaloval běh i to, jak pěkně zadělal na medailové umístění z celého seriálu, ke kterému jsou nutné účasti na všech „Nočnících“. Jak se nám podařilo dohledat v internetech, Sedlův závažný soupeř si to z tohoto úhlu pohledu takzvaně pohnojil.

Já jsem dorazil na závod docela natěšen, po zrušeném Krosu Skalka jsem se na ostré klání doslova klepal. Naštěstí jsem tentokrát trať neprotrpěl jako před pár týdny v Úněticích a závod si opravdu užil. Trochu mě na začátek vyděsil Miras, který se nebál první stovky metrů pořádně napálit. Jak říká pan Haloša, naštěstí se mi sešla hlava, držel jsem si svěráckého soupeře na dostřel a zákeřně čekal na příležitost k útoku. Míra pak hned v prvním vážném stoupání uzrál jak hruška a v klidu jsem ho slupnul. Kromě sedmého místa mě neméně potěšily i skalpy reprezentantů konkurenčního oddílu RBZ, které jsem si po divácky atraktivní přetahované připsal. Po závodě jsme si ovšem i přes rivalitu na trati přátelsky poklábosili.

Zatímco Míra se do cíle dostal relativně spokojen, méně úsměvů už rozdávali vyhlášení bazarníci z Jižáku. Jejich jistě výhodně nakoupené čelovky totiž odvedly službu poplatnou ceně a zatímco Markétě „jen“ svítila blbě, Vojtovi vypověděla službu fatálně a musel se závodem propotácet poslepu. Hlavně Markéta, která slízla nepopulární čtvrté místo, by měla příště brát na vybavení lepší zřetel.

Po doběhu jsme se samozřejmě podělili o zážitky nad žejdlíkem piva a Honza si mohl nevídaně hned dvakrát užít vyhlašování (napoprvé totiž nebyl v sále přítomen vítěz). Jediného medailistu jsem ještě podpořil v návštěvě smíchovského Beertimu, kde jsme se zavlažili Úněticemi a hlavně zahnali hlad kvalitními utopenci a paštikou. Už se těšíme na další Nočník, který je na pořadu v půlce listopadu

Ondřej

Výsledky: Prokopský nočník – Klukovice (kompletní zde)

Svěrák	Čas	Pořadí v kategorii
Honza S.	22:28.4	3.
Ondřej	24:13.7	7.
Miras	25:11.9	13.
Původní Vojta	26:38.2	20.
Markéta	29:43.4	4.