V sobotu 8. září jsme po ranní petřínské vrchařině vyslali další, taktéž skromnou výpravu na druhý pražský mítink v témž dni – známý moloch Birell Grand Prix.

Speciální pochvalu zaslouží Mára, který poctivě zvládl předzávodní bafuňařinu a z atomizovaných účastníků poskládal tým a ještě se po ranním Petříně postavil na start i večer, když si závodní číslo vydyndal od nakonec absentující Elišky.

Mně start dotoval v rámci fondu kulturních a sociálních potřeb zaměstnavatel. Při registraci někdy v červnu jsem si maloval, jak korporátním kolegům vytřu zrak nějakým slušným výkonem kolem 40, ale kombinace lenosti, výmluv, vlny veder a tzv. housera nevyústila v optimální trénink a tudíž jsem ambice hodil za hlavu, stanovil cíl na 50 a nazdar. Marek se mi ochotně nabídl jako vodič, jelikož přijal nabídku odvodit na stejný čas svou kamarádku Terezu. A to je jedna z těch nabídek, co nejde odmítnout.

Předzávodnímu mumraji plného audiovizuálního smogu jsme se z větší části vyhnuli díky blízkému azylu u Terezy, pročež jsme si tlačenici užili jen při pochodu na start a v první části závodu. V koridoru závodní tým zkompletovali ještě dva žáci základní školou povinní, které Mára nafasoval přes svou šéfovou. Na pozdrav Nazdar kluci odpověděli způsobným Dobrý den, čímž se jasně ukázalo, kdo je tady starej paprika. Během krátkého okounění jsme zahlédli Patrika Eliáše, který se nám profesionálně vyhnul a nedal nám ani malou šanci pořídit obligátní selfíčko a složit nějaké ty servilní poklony k sezóně 2000/2001. Závodu se taktéž účastnil Novej Vojta, který se ale stranil kolektivu a držel se s tzv. „svými lidmi“.

Po startu jsme se zvládli držet společně a Ondra s Pavlínou fandící na Štefánikově mostě mohli obdivovat naši dusající skvadru. Leč při vbíhání do Holešovic jsem začal tušit, že to půjde dobře, a jelikož se nerad otáčím za sebe a vůbec nejsem navyklý běhat ve skupině, sobecky jsem se trhnul. Zbytek závodu probíhal v poklidu a díky mírnějšímu tempu jsem tak akorát čubrněl po okolí, architektuře, lidech okolo a po setmění raději pod nohy, abych si nezvrtl kotník. Jen kousek před sedmým kilometrem mě lehkým krokem předběhl jeden Márův žáček, který nakonec finišoval jako první z nás.

Závod jsem dokončil v čase 49:13 za zvuku české hymny, kterou zrovna hráli Zemaníkovi a spol. Mára přivedl zbytek skupiny 15 sekund po 50. minutě, vysněná meta sice Tereze nepadla, ale na první desítku to není vůbec špatný výsledek. Novej Vojta doběhl v čase 43:14, ale na kamarády z oddílu vůbec nepočkal. Přes blbce fotící selfíčka v cíli jsme se prodrali k občerstvení a po letmém zkulturnění jsme zapadli k Pinkasům na zahrádku. Cennou kustodskou práci odvedli Ondra a Pavlína, jelikož se jim podařilo uzmout stůl v době největšího náporu běžecké veřejnosti. Pár plzní přišlo k duhu a Mára si za dva kvalitně odběhnuté podniky nadělil tataráček.Kromě obvyklého zhodnocení závodního dne jsme dštili hejty na diváky s píštalkami a vuvuzelami (!) a taktéž se probírala pražská komunální politika.

Radek

Výsledky Birell Grand Prix (kompletní zde)

Svěrák	Čas	V kategorii	Celkově
Novej Vojta	43:14	307.	500.
Radek	49:13	757.	1437.
Mariška Mechulková	50:16	840.	1625.