Běžecká sezona stojí jak vlak, nastal čas bilancování a proto jsem se pod tlakem předsedy klubu konečně odhodlal sepsat několik chybějících reportů ze závodů, jichž jsem se účastnil. 

31.12.2019 Silvestrovský běh Jardy Štercla

Poslední den roku se neobejde bez tradičního závodu pořádaném v Riegrových sadech, šlo již o 64. ročník. Z oddílu se účastnila čtveřice běžců: Sedlo, Ondřej, Vít a já. Předseda mi utekl, já osobně běžel podle své výkonnosti, která byla v té době celkem nízká, Ondřej a Vít moc neremcali a tak myslím, že byli celkem spokojeni. Rekord trati Ivana Uvizla (9:55) odolal. Podporu závodníkům zajistili Vítova holka Martina, moje holka Ivana s robětem Kubíkem, Sedlovo fena Meruna a Pavlišťáci s novorozenou Miladou. Po závodě jsme se stavili na jedno v Sokolovně a pak se již zvlášt odebrali slavit konec roku.

Sedlo    11:52         5.

Ježek    12:18         7.

Ondřej  13:23       18.

Vít         14:39       27.

7.3.2020 Kbelská desítka

To se ještě zdálo všechno v pořádku a všichni se těšili na sezónu, nějáká čínská chřipka byla všem ukradená a chystali jsme se porůznu na ty naše půlmaratony a maratony. V rámci toho je Kbelská desítka výbornýn zpestřením zimní přípravy a zároveň prověrkou formy. Na startu jsme se sešli tři, Mára, Sedlo a já. Oproti závěru roku jsem odpracoval docela dost tréninků v tempu na páse (nepolezu přece do tmy a zimy) a tak jsem vyběhl poměrně lehkým krokem a svižným tempem. Nečekaně se mi podařilo doběhnout nesmrtelného matadora Miloše Smrčku, dodnes mám před očima, jak jsem mu odřezával skalp na šestém kilometru ve Vinoři.

Rovněž skalp (ovšem na vlasy podstatně chudší) mi odevzdal oddílový rival Sedlo, jehož forma klesá úměrně tomu, jak se z něho stává domácí kutil a zahrádkář. Mára v rámci maratonské přípravy doběhl v krásném čase. Po závodě jsme se přesunuli do blízkého Kbelského pivovaru, kde jsme závod řádně probrali, ale hlavně potkali Viléma Čoka!

Ježek 35:53   40./14.

Sedlo 36:37  56./21.

Mára 40:59   193./70.

9.6.2020 Krčský kros

Klasická sabzárna v Krčáku. Tak jak to všichni známe: hekající bába, ježeček a výčepák, plátěná čísla, startovné za dvacku a žádný opruz v podobě vyhlašování. Prostě přijděš, převlíkneš se v altánu a běžíš. A ještě ti přijde, jak jseš mladej a krásnej (já byl i ve svém věku 4. nejmladší ze 71 startujících).

Trať byla rovněž pro Krčák typická, 4,1 km, ze začátku pohoda piánko po asfaltu, pak sešup v druhé polovině a v závěru docela protivnej a dlouhej zalamovák. Tak jak se stalo již tradicí, porazil jsem Smrčku. Ale vyloupnul se mi tu nový soupeř v podobě Jirky Bradáče, který mne celkem s jistotou převálcoval v závěrečném stoupání.

Ježek  15:01  2.

13.6.2020 Chýňská pětka

Pouťák na západě Prahy. O téhle vsi člověk může slyšet v sovislosti s pivem, neboť se tu vaří. Jinak bych vůbec neměl ponětí o existenci této malebné satelitní vísky, vklíněné mezi Hostivici a dálnici.

Mají tady rybníky, lesopark a spolek běžců, takže vlastní závod je nasnadě. Trať je docela příjemná, rovinatá, z půlky po lesní cestě. Porazil mne jakýsi Kladeňák, jehož jméno vzhledem k absenci online výsledků se už asi nikdy nedovím. Osobně se mi běželo dobře do půlky trati, pak mi trochu došlo.

Zato medaile potěšila a dvě piva Klášter jako ocenění za druhé místo mi přijdou velice korektní.

Ježek 18:32  2.

21.6.2020 Hradecký kros

Vzhledem k výletu do východních Čech jsem si našel tento podnik a musím říct, že jsem měl šťastnou ruku. Závod se odehrává na jihovýchodním okraji Hradce Králové a mírně zvlněná klikatá trať vedla krásnými smíšenými lesy, které byly po vydatných deštích přímo nasáklé svěžestí. Sešla se tu pověstná východočeská běžecká ekipa a tak se hned od začátku běželo pěkně svižně. Já jsem si po dvou kilometrech z rychlíku vystoupil a už si jen hlídal záda a kochal se nádhernou přírodou. V závěru se mi ještě podařilo dostihnout a nemilosrdně zaříznout jednoho staršího borce a doběhl jsem na celkem důstojné pozici. Celkový dobrý dojem ze závodu jen trochu kazí to, že jsem tam někde nechal boty nabíhačky, které jsem měl docela rád a ještě nebyly úplně sešlapané.

Ježek  37:05    8./5.

25.6.2020 Běh Vídrholcem

Po koronavirové pauze jsme se sešli opět ve větším počtu ve fialových dresech, na naší oblíbené trati v Klánovickém lese. Tradiční podnik SABZO, kde poprvé běžecký svět uzřel svěrácké dresy, tentokrát zařadila do svého kalendáře čtveřice borců. Já, Sedlo, Ondřej a Mára. Od startu jsem se držel v čele, ale kolem mne se ihned utvořil hrozen podstatně mladších holobrádků v podivných strakatých dresech, jmenovitě Mach, Beránek, Janovský (poslední dokonce ročník 2001!!). Co naplat, po kilometru bylo nutno odevzdat žezlo nastupující běžecké generaci a pak už jen držet dištanc tak, abych je alespoň viděl. Bylo mi jasné, že pódium z toho tentokrát nebude a tak jsem si už jen dával bacha, aby mne nedohnal Sedlo. S výslednými časy jsme byli celkem spokojeni až na Máru a Ondřeje, kteří přecijenom při vynucené pauze poněkud ztratili motivaci a z běžců se přeorientovali na degustátory piva. Za zmínku stojí druhé místo jisté Ivany Havlové, která tímto ohlásila svůj návrat po mateřské pauze.

Ježek     20:47    4.

Sedlo     21:37    5.

Ondřej  24:13    11./7.

Mára     24:52    12./8.

23.8.2020 Štafetový závod dvojic Hostivař

Svěráckou stopu měl i tradiční štafetový závod na 10x1km na Másílkáči v Hostivařském lesoparku. S Tomášm Edlmanem jsme vytvořili neporazitelnou dvojici a doběhli na první pozici s pohodlným náskokem. Dlužno podotknout, že především Tomášovou zásluhou. Radost z vítězství mi rozhodně nezkazil ani fakt, že jsem zdaleka nebyl nejlepším běžcem na trati a dokonce byl i několikrát předběhnut (měl jsem holt kratší pauzy, žejo).

Ježek/Edlman T.   1. (čas nelze dohledat)

27.9.2020 124.Běchovice-Praha

Sice ve slávistickém dresu (abych ušetřil za startovné a nemusel na startu stát na značkách jak na spartakiádě), ale se Svěrákem v srdci jsem se postavil na start mistrovství republiky v silničním běhu na 10km. Opatření byla celkem vtipná, ale na start mistrovské kategorie to moc vliv nemělo. Dokonce byl k vidění i hromadný pád, naštěstí na druhé straně startovního pole, než jsem se rozbíhal já. Takticky mi letos závod vyšel výborně, nepřepálil jsem to a běžel s dobrým pocitem. Přesto ale jaksi pomaleji, než jsem čekal. Hrdlořezák jsem vyběhl jako by se nechumelilo a nějak to dotlačil do cíle věda, že rychleji to prostě nešlo. Proto mne zklamal výsledný čas, který byl o cca 15 sekund horší, než loni, kdy jsem se trápil od samého začátku. Osobně teda doufám, že ten propad způsobil koronavirus, který jsem prodělal před třemi týdny a vůbec rozpad morálky v domácí karanténě. Jinak bych si musel přiznat, že už prostě stárnu.

Ježek 37:27 85./56.