„Bednu máme jistou“ opakoval Mára jako zkušený stratég a obcházel všechny Svěráky ve snaze poskládat konkurenceschopný tým na tradiční první silniční desítku sezóny. Jeho zarputilá snaha postavit se na stupně vítězů v tomto prestižním závodě byla ještě umocněna loňským organizačním fiaskem Boďase, který si nestihl včas vyzvednout startovní číslo, musel se vydat na trať pod jménem nějaké nebohé ženštiny a jeho výborný čas nebyl do týmového výsledku započítán. Jistá bedna proklouzla mezi prsty a Márovi nezbylo než čekat do letoška.

Ani letos to však nebylo po organizační stránce zadarmo. Jeden Svěrák po druhém (včetně mě) Máru odbývali s tím, že se šetří do Peček. Mára sice do týmu sehnal Terku ze Slavie, ale třetí člen pořád chyběl. Situaci zachránila moje žena Klára, která mne obdarovala zahraničním zájezdem právě v době mé oblíbené pečecké desítky. Ihned jsem se nahlásil do Kbel a Pekelní satani získali třetího člena. Terčina forma slibovala skvělý čas, mně to také celkem slušně běhalo a Mára by se pro bednu rozkrájel.

Když jsem bez jakéhokoli předchozího varování obdržel od Terky zprávu o zákeřné nemoci, která jí znemožní start za Pekelné satany, měl jsem největší obavu o Márovo duševní zdraví. On však i v na první pohled beznadějné situaci zachoval chladnou hlavu, předvedl strategický majstrštyk a během několika hodin zaplnil prázdné místo v týmu „Radkem od nás z práce, kterej umí desítku pod 38“.

„Nějak mi bublá v břiše“ oznámil zelený Mára když jsem k němu nastupoval do auta v den závodu. Říkal jsem si, že tradičně zveličuje jakousi svoji dietní chybu z konce týdne, ale když okamžitě po příjezdu zamířil na Toiku a poohlížel se po lékárně, pochopil jsem, že to není dobré. Na start se ale samozřejmě postavil.

Před výstřelem jsem na čáře společensky pokonverzoval s několika vyslanci AC Slovan Liberec a šlo se na věc. Liberečtí se do Kbel vždy rádi vrací, asi jim toto obskurní pražské předměstí připomíná domácí hroudu.

Tempo ze začátku nebylo nijak závratné, ideální teplota, bezvětří. Čelo závodu jsem měl až do 5. km neustále na dohled a já jsem se usadil v druhé skupině běžící kolem 3:20- 3:30min/km. Jako obvykle jsem si vybral nejobjemnějšího běžce, schoval se za něj a nechal ho rozrážet vzduch. Takto jsem si lebedil až do 7. kilometru, kde jsem v mírném kopečku nezpomalil, skupinku odpáral a dál si běžel svoje až do cíle. Byl z toho na zvlněné trati super čas 34:30, ze kterého jsem měl upřímnou radost. Navíc bez velké únavy. Ihned po doběhu jsem šel vyhlížet Máru. Našel jsem ho ještě zelenějšího než před startem, ale hrdě mi před obličej strkal hodinky s časomírou. 39:57, značilo osobák a super příspěvek pro týmovou soutěž. Radek nahlásil čas 38:35 což znamenalo celkový čas na úrovni loňského třetího místa. Následovalo dlouhé nervózní vyčkávání na vyhlášení týmové soutěže, které jsme si krátili klábosením s Boďasovými. Vymrzlí, ale šťastní jsme nakonec od věhlasného olympionika přebrali ceny za týmový bronz a za individuální bronz v kategorii do 39.

Povedený závod kazila pouze absence buřtostánku s pivem, tento nedostatek se však snažili pořadatelé odčinit alespoň pivními cenami pro vítěze.

Uvidíme, zda počasí umožní podobně kvalitní výkony také v Pečkách, nicméně jisté je, že SK Svěrák se za svůj vstup do běžecké sezóny vůbec nemusí stydět.

David

Márovy pocity zde:

Před startem mi bylo všelijak, resp. nějak mi nesedla snídaně, což tě před závodem moc nepotěší. Naštěstí jsem to na trati nepo…Osobní maximum na pětku z minulého týdne z Braníku (19:41) neprorokovalo, že bych mohl zlomit ve Kbelech čtyřicítku, nicméně pokusit jsem se o to musel. Šel jsem jak poslušné štěňátko s vodiči a ti mají mojí velkou poklonu. Na první pětce udělali 30 sekund strejčka = pro mě osobák na pětku😊 Ze sedmého osmého kiláku se stoupáním jsem měl obavy, ale držel jsem se stále zuby nehty za vodiči, zatímco většina odpadala. Krize mě pak dostihla na devátém, kdy mi už skupinka cukla. Naštěstí poslední kilák se mi z kopečka podařilo fiknout za 3:45. Suma sumárum cílem jsem propadl zdevastovanej, ale nadšenej. Druhej měsíc bez cigárek mě odměnil osobákem staženým skoro o dvě minuty,  a to mě dříve nenapadlo na zlomení čtyřicítky ani pomyslet…až se vrátím i na méně tučnou váhu, třeba to ještě posunu níže😊    

Výsledky Kbelská 10 (kompletní zde)

Svěrák	Čas	Celkově	V kategorii
David	34:30	11.	3.
Mára	39:57 PB	156.	66.

Kbelská 10 – týmy

Tým	Čas	Pořadí
SK Svěrák – Pekelní satani	1:53:07	3.