Povedlo se to skvostně! Jubilejní dvacátý pátý pražský maraton přilákal na start trojici Svěráků s rozličnými ambicemi. David chtěl běžet sakra rychle. Já jsem chtěl běžet nad svoje možnosti. A Novej Vojta nám připomněl, že běhat se má taky pro radost, nikoli pouze pro placky či osobáky.
Zahájit jaro „rantúrou“ v Českých Budějovicích se pro mě stalo již pátým rokem pevným bodem v kalendáři. V roce 2015 začalo během závodu na desetikilometrové trasy po počátečním sluníčku pršet a dokonce posléze i sněžit, o rok později bylo počasí na desítce vlídnější, čas jsem si ale nevylepšil. Před dvěma lety jsem přesedlal na pětku a dodnes mám z tohoto závodu osobák v čase 19.15, který nakopnul následující sezónu k fajnovému celkovému čtvrtému místu v Malé RunTour. Před rokem to bylo časově slabší, ale doprovodný víkendový program byl oproti tomu na pána – prostě v Českých Budějovicích by chtěl běžet každý a vítání běžeckého jara vykrystalizovalo v jasnou podobu.
Nabíhání kilometrů v zimě, kdy se běhání v pracovním týdnu pro většinu z nás odehrává v nepřejícné tmě, nepatří k těm nejoblíbenějším běžeckým kratochvílím. Proto jsem si už druhý rok po sobě naordinoval jako zpestření sérii zimních závodů WinterRUN. Závody dlouhé 4 km, resp. 8 km a pořádané postupně v Hradci Králové, Brně, Ostravě, Českých Budějovicích, Olomouci a konečně v Praze jsou příjemnou alternativou sobotního tréninku. V cíli se na požádání do čaje přilévá tuzemák a všeobecně je celá atmosféra ještě na hraně masovky, takže ideál.
„A dost, přestávám pít. Nevím, na jak dlouho, nevím, jestli ještě někdy začnu, ale prostě teď bude konec,“ řekl jsem si jednoho čtvrtečního rána v únoru 2018 zcela střízlivě. Den předtím to nešlo, poněvadž jsem zase měl brutální kocovinu a nepamatoval si většinu předchozího bujarého večera. Možná je to v běžeckém reportu zvláštní úvod, ale v Čechách (dobře, i jinde) je sportovní kultura spojená s konzumací alkoholu natolik, že později rozhodnutá dobrovolná roční abstinence od alkoholu se velice projevila i v mém běžeckém a především svěráckém klubovém životě.
I rok 2018 jsme z bafuňářského pohledu zakončili tradičně – volební valnou hromadou v salónku pivnice U bazénu. Čile jsme debatovali, hodnotili a volili.
Do Veltrub se vracíme každým rokem velmi rádi. Zdejší meeting nabízí na výběr vytrvaleckou desetikilometrovou trať a také mílařskou čtyřku. Kromě závodního zápolení jsou pak na místě k dostání skákací hrady, klobásy a samozřejmě pivo. Tady podnik přesně podle našeho gusta.