Běžecký podnik ve středočeské obci Veltruby už nám v předchozích letech přinesl nejeden úspěch. Letos jsme tento příjemný závod doslova vybrakovali, pět ze šesti členů výpravy se totiž do Prahy vrátilo s medailí na krku.

SK Svěrák umí velmi dobře vyčíhat závody obsahující štafetové kategorie a díky kvalitnímu širokému kádru tato klání doslova rozdrtit. Své o tom vědí v Ostravě nebo Úněticích, odkud se naši závodníci a závodnice vrací tradičně dobře naložené, protože téměř každý si odveze nějakou tu bednu aspoň v soutěži týmů. Sólové úspěchy v našich řadách nejsou úplně vzácné, na druhou stranu musíme přiznat, že ani úplně automatické.

Na Veltrubské desítce a čtyřce musí běžet každý za sebe a na týmovou sílu se spoléhat maximálně při mentální přípravě. Předem bylo jasné, že naše výprava bude poměrně početná, v posledním týdnu jsme tedy museli vyladit už jen umístění jednotlivých závodníků na konkrétní trati. Nakonec jsme poslali tři koně na mužskou čtyřku, dva na desítku a Valerie si jako jediná žena ve fialových barvách vybrala start na čtyřkilometrové distanci.

Trochu rozmrzelí z brzkého vstávání jsme se po deváté ranní začali potácet po areálu SK Čechie Veltruby. Nálada byla dobrá, stihli jsme se v klidu přihlásit, trochu rozhýbat a hlavně pookounět a nasát vesnickou atmosféru. I ranní oblaka se pomalu roztrhávala a za stoupající teploty jsme se mohli naštosovat na start.

Předvolební období samozřejmě nalákalo na start kolínského starostu a za startovní pistoli zase dokonce středočeského hejtmana. Politiku jsme ale neřešili a pustili se každý do své kilometráže. Za cílovou čarou jsme pak mohli pomalu začít oslavovat.

Poslat tři reprezentanty na čtyřkilometrové klání mohlo být trochu riskantní, protože při účasti silných soupeřů, jsme se mohli vzájemně takzvaně vymlátit, jak se stalo třeba v Klecanech. Naštěstí nás měli prověřit jen šouraví dědci a obtloustlí fotbalisté, takže jsme si bez větších stresů doběhli pro první tři místa v pořadí Bodi, Vojta a já. V závěsu za námi se do cíle dostala i Valerie, a to na stříbrné pozici mezi ženami. Po obstarání pivka jsme už pak v cíli vyhlíželi naše desítkové bojovníky. Honza přiběhl na páté pozici a už to vypadalo na rozšíření sbírky umístění těsně za medailí, v redukovaném pořadí z toho ale bylo suverénní druhé místo v kategorii. Mára pak svedl lítý boj s paní Hodboďovou, ale opět úspěšně.

Následovalo příjemné posezení a poslech kapely Pět chlapů v chalupě, která nabídla průřez toho nejlepšího i nejhoršího z české popmusic. Při konzumaci piva a klobás jsme se už těšili na vyhlašování, které se mělo nést výrazně ve svěráckém duchu. A také, že neslo. Kromě medailí, diplomů a dobrého pocitu nám starosta obce věnoval i lahve šampaňského a sety z Postřižínského pivovaru. Tedy ceny, se kterými si dokážeme velmi dobře poradit.

Ve Veltrubech jsme se už několikrát ukázali v dobrém světle a nejednou i medailově cinkli. Pět umístění v první trojce ale překonalo dokonce i svěrácké orgie z roku 2014. Veltrubská desítka a čtyřka tak bude mít určitě své místo v našem kalendáři i pro příští sezony.

Ondřej

Výsledky (kompletní zde)

Veltrubská 10 (10 km) – muži

Závodník	Čas	Pořadí v kategorii
Honza	37:56	2.
Mára	46:24	20.

Veltrubská čtyřka (3,6 km) – ženy

Závodnice	Čas	Pořadí
Valerie	15:02	2.

Veltrubská čtyřka (3,6 km) – muži

Závodník	Čas	Pořadí
Bodi	12:32	1.
Vojta	13:18	2.
Ondřej	13:33	3.