Na první červencový víkend jsme měli předběžně naplánované Motolské jamky. Až do poslední chvíle jsem si nebyl jistý, jestli vůbec něco poběžím, když jsem se pak rozhodl, že ano, nezdály se mi Jamky nijak zvlášť zajímavé. Okoukaná trať, čtyři okruhy, napálené startovné a šance na bednu v říši snů. Pohled do termínovky mi naštěstí otevřel oči – podnik se záhadným názvem Třtická punčocha si získal mé srdce.

Stále se má zkoušet něco nového. Se současným rozmachem běžeckého sportu se v termínovce vysokým tempem množí i závody všeho druhu. Po účasti na prověřených podnicích ve Kbelích, Ostravě, Úněticích, Berlíně či Klánovicích jsem se rozhodl čichnout i k nějaké nové šmakuládě. Má volba padla na první ročník závodu Kros Zdiby – Klecany.

Ani první letní den se Svěrák neflákal, a pokračoval tréninkem na závodech po „oblíbených“ kopcích, kde ale se umí dobře umístit.

Už podruhé jsem přes interní apel zůstal letos stát na startovní čáře v šedivo-fialovém trikotu sám. Podnik s názvem 3 km na Pecích pro mě byl náhradou za kros v Nové Pace, kam jsem se nakonec nevypravil, neboť je to prostě fakt daleko a trmácet se dvě hodiny tam a dvě zpátky se mi samotnému opravdu nechtělo.

Z bohatých závodních zkušeností víme, že se v termínovce nachází celá řada atraktivnějších, prestižnějších bohatších či originálnějších pouťáků. Běh Vidrholcem má ale pro Svěrák zvláštní kouzlo.  Právě na tomto podniku jsme se poprvé představili v klubových fialovo-šedých barvách a zároveň jsme zde urvali i premiérový triumf. Proto se do Klánovického lesa rádi vracíme.

Moje čtvrteční apelace na Svěráky, aby si se mnou zaběhli Jílovský kros, vyzněla naprázdno, takže jsem v sobotu ráno vstával dvakrát nerad, nicméně jsem to nevzdal.

Půlmaratonskou trať odjakživa beru jako slušnou výzvu, na kterou se ještě dá natrénovat v rámci „normálního“ života (ženy, pivo, rap… a práce), ale stále nebere časově a tréninkově celé večery a dlouhé hodiny jako v případě přípravy na maraton. Po úspěšných „půlkách“ a zlepšení na nich z minulého roku jsem si tak vybral jako jarní cíl snažení půlmaratón v březnu v italském Miláně a jak vyplyne později z textu, tak žel i na půlce v Karlových Varech.